NPD documents search: České právo, 16 (1934) - Advokátní a notářský řád

Čís. 530.

Pro povinnost dráhy k náhradě za zboží z ciziny dovážené nejsou směrodatný cizozemské ceny maximální, nýbrž běžné ceny utvořené v mezinárodním obchodování.
(Rozh. ze dne 1. června 1920, Rv I 187/20.)
Dne 15. září 1917 odeslána byla z Pětikostelí v Uhrách bedna čajového másla do Prahy, kdež zjištěn úbytek 70 kg. Obecná obchodní cena v místě a v době odeslání činila 26 K, tamní maximální cena pak 11 K 40 h za 1 kg. Příjemce domáhal se náhrady, vypočtené na základě obecné ceny obchodní. Žalovaná dráha uznala ve sporu povinnost ku zaplacení náhrady na základě ceny maximální. Procesní soud prvé stolice vyhověl žalobě v plném rozsahu. Důvody: Dle § 88 žel. dopr. ř. jest dráha povinna nahraditi obecnou obchodní cenu ztracených 70 kg čajového másla. Soud zjistil, že obecná obchodní cena exportního čajového másla v den podání zásilky na dráhu činila 26 K za 1 kg, tudíž stálo 70 kg 1820 K. Že maximální cena činila pouze 10 K 24 h resp, tržní cena pak 11 K 40 h má soud za bezvýznamné, poněvadž se jednalo o máslo, určené pro vývoz do ciziny, a tu rozhodnými mohou býti pouze ty ceny, které se za takové máslo platily. Poněvadž pak máslo bylo kupováno v cizině pro vývoz, nemohou býti rozhodný tamnější maximální ceny, ježto, jak všeobecně známo, za maximální ceny máslo se nedostalo a to tím méně, když se jednalo o zásobování tuzemska máslem z ciziny, takže pouze ceny, které se všeobecně za takovéto máslo platily, v úvahu jako obecná obchodní cena přijití mohou. Odvolací soud rozsudek potvrdil. Důvody: Dopravní řád železniční ve svém § 88 v souhlasu s ustanovením čl. 396 obch. zák. a čl. 34 mezin. úmluvy nařizuje, že dráha, když k náhradě jest povinována, musí hraditi obecnou obchodní cenu, kterou mělo zboží v době přijetí k dopravě na místě odeslání. Místem odeslání je v tomto případě Pětikostelí v Uhrách a dobou přijmutí k dopravě den 15. září 1917. Procesní soud bezvadně zjistil, že obecná obchodní cena čajového másla, do ciziny určeného, činila v Pětikostelí 26 K za jedno kilo. Cenu tu soud prvé stolice také zcela správně určil za podklad svému rozhodnutí o výši náhrady. Zákon nikde nepřipouští výjimky z pravidla shora uvedeného. Obecná obchodní cena řídí se dle poměru nabídky a poptávky, není tedy stálá a nebyla také regulována pro obchod na vývoz. Vývoz másla z Uher do Čech byl přípustným, vždyť by jinak dráha máslo k dopravě ani nepřevzala, a tu není možno se odvolávati na určené maximální ceny másla, a sice ani pro místa exportu ani pro místa importu, neboť ceny ty byly stanoveny pro producenty a kupitele každé jednotlivé země, měly za účel zabrániti stoupání cen zboží v zemi se nalézajícího, ale neměly snad brániti dovozu odjinud. Ostatně v Uhrách stanovené maximální ceny pro Čechy žádné závazné platnosti nemají. Dovoz byl všemi možnými prostředky usnadňován a podporován, a nikde nebyl stanovením maximálních cen stěžován. Nejde tu tedy o případ § 1059 obč. zák., při čemž dlužno ještě poukázati k tomu, že smlouva o dodání uzavřena byla v cizině, za kterou Uhry vůči Rakousku vždy považovány byly, a dráha nedokázala, že by tam také pro export nějaké maximální ceny byly stanoveny (§ 37 obč. zák.).
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Nemůže býti pochybnosti, že účelem stanovení maximálních cen jest ochrana spotřebitelů proti libovolnému zvyšování ceně. Že tato ochrana vztahovati se může jen na spotřebitele domácí, nikoliv cizí, jest samozřejmo, uváží-li se, že zákonodárce není ani povolán k tomu, aby se ujímal zájmů cizinců v cizině bydlících a bral je v ochranu proti výrobcům a obchodníkům domácím. Z toho plyne, že při posuzování otázky výše škody za ztracené zboží nemohou býti rozhodnými maximální ceny v území bývalého Zalitavska k ochraně tamějších spotřebitelů stanovené. Rozhodné jest tu pouze ustanovení § 88 d. ř. žel., že dráha je povinna nahraditi obecnou cenu. Soud zjistil, že obecná obchodní cena másla pro vývoz určeného v Pětikostelí činila 26 K za 1 kg. Tvrzení, že by maximální cena v Uhrách stanovená byla pro toto »zboží« ať již exportní neb importní, všeobecně závazná, odporuje tedy zjištěním soudu procesního a jest proto závěr, k němuž dovolání dochází, že koupě a prodej čajového másla za kupní cenu, převyšující cenu maximální, jest neplatný a nedovolený, a že by proto de jure žalobci nepříslušela ani náhrada cen maximálních, — nesprávným, neboť se tu dovolání uchyluje od zjištění soudu procesního, které soud odvolací za své přijal a jímž je také soud dovolací vázán.

Citace:

Advokátní a notářský řád. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1934, svazek/ročník 16, číslo/sešit 8, s. 73-73.