Č. 7000.Živnostenské právo: Společenstvo obchodních živností nelze rozděliti ve dvě společenstva tím způsobem, že v jednom společenstvu mají býti obch. živnosti s pevnou místností provozovací, v druhém pak obch. živnosti bez takové místnosti.(Nález ze dne 28. prosince 1927 č. 789.)Věc: Obchodní grémium pro M. O.( proti ministerstvu obchodu stran vyloučení části členů ze svazku společenstva.Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.Důvody: — — — — —V daném případě jde o zřízení nového živn. společenstva z moci úřední dle § 111 a) živn. řádu a to tím způsobem, že z dosavadních dvou společenstev má část členů býti vyloučena a přikázána za členy společenstvu novému.Stížnost proti tomuto opatření podaná vytýká, že společenstvo, z něhož část členů má býti vyloučena, je již společenstvem odborným, ježto zahrnuje v sobě jedině živnosti obchodní, a že dle zák. není přípustno, aby toto společenstvo bylo rozděleno na společenstva dvě, z nichž jedno zahrnovalo by obch. živnosti s pevnou místností provozovací, druhé pak živnosti obch. bez takové místnosti, ježto zákonu rozlišování živností v různé kategorie dle toho, mají-li stálou místnost provozovací či nikoliv, není známo.Nss uznal výtku tuto důvodnouDle § 111 a) živn. řádu může živn. úřad za účelem utvoření nového společenstva pro určitou kategorii živností nebo příbuzné kategorie živností provésti z moci úřední změny v rozsahu dosavadních společenstev a to nejen změny teritoriální, nýbrž i změny v příčině jednotlivých kategorií živností společenstvu dosud přikázaných. Z tohoto ustanovení je patrno, že změny v rozsahu společenstva, pokud nejde o změny pouze Teritoriální, mohou se týkati jen celých kategorií živností a nikoliv pouze jejich částí, a že proto z dosavadního společenstevního svazku možno za účelem utvoření společenstva nového vyloučiti vždy jen všechny členy náležející téže kategorií živností a nikoliv pouze některé z nich. Dle toho mohl by úřad vyloučiti z dosavadního svazku společenstevního všechny ty členy, kteří provozují v obvodu společenstva určitou živnost, nemohl by však, ať dle jakýchkoliv směrnic, vyloučiti pouze část těchto členů a druhou část ponechati v dosavadním společenstvu (srovn. nál. ss-u Budw. A. 8341/1911). V daném případě rozhodl úřad, že obchodníci s pevnou místností provozovací (krámem, prodejnou, skladem) mají býti vyloučeni z dosavadního svazku společenstevního, kdežto obchodníci, kteří pevné místnosti provozovací nemají (stánkáři a trhovci), mají zůstati v dosavadním společenstvu. Pokud ponechání trhovců v dosavadním společenstvu se týče, nebylo by možno v tom směru uznati rozhodnutí úřadu za nezákonné, neboť zákon uznává t. zv. trhovectví za zvláštní živnost, kterou dle § 13 živnost. řádu jest jako samostatnou živnost ohlásiti (§ 63 živn. řádu), a připouští tedy, aby v určitém obvodu trhovci přikázáni byli společenstvu jinému než ostatní obchodníci téhož obvodu. Pokud však jde o t. zv. stánkáře, má se věc podstatně jinak. Živn. řád nepovažuje obchod provozovaný ve stáncích za zvláštní kategorii obch. živností, a nelze proto jednotlivé kategorie živností obchodních děliti ještě na další kategorie dle toho, provozují-li ony živnosti ve stáncích či nikoliv. Nelze-li toto dělení prováděti, nelze pak ani obchodníky téhož ob- vodu přidělovati různým živn. společenstvům dle toho, provozují-li živnost ve stáncích či nikoliv.