NPD documents search: Boh. adm., 12 (1930), sv. 1

— Č. 8605 —
Č. 8605.

Školství. — Tituly: * Na nostrifikaci cizozemského diplomu doktorského není právního nároku.
(Nález ze dne 15. května 1930 č. 3065.)
Prejudikatura: Boh. A 2501/23, 6774/27, 7982/29.
Věc: Felicita J. v N. proti ministerstvu školství a národní osvěty o uznání cizozemských studií.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: St-lka zažádala podáním z 18. října 1926 »o nostrifikaci svého doktorátu, složeného 17. června 1926 na filosofické fakultě vídeňské. Výnosem z 29. dubna 1927 uznalo min. škol. st-lce osm semestrů filosofických, odposlouchaných na universitách v Lipsku, v Berlíně a ve Vídni ve studijních letech 1921/22 až 1924/25 a zároveň uznalo jí diplom doktorský, jehož nabyla na universitě ve Vídni dne 17. června 1926, pod tou podmínkou, že žadatelka na filosofické fakultě v Brně se podrobí znova s úspěchem hlavnímu dvouhodinnému rigorosu.
Za povolení to byla st-lce předepsána dávka za úřední úkony per 1 300 Kč. Dávku tu st-lka zapravila, avšak podáním ze 14. července 1927 prohlásila, že tak učinila omylem, domnívajíc se, že nostrifikace bude povolena bezvýhradně; poněvadž však jí výnos min. z 29. dubna 1927 byl sdělen děkanstvím až 7. června 1927, kdy už jí nebylo možno přihlásiti se k rigorosu v stud. roce 1926/27, a poněvadž v příštím roce bude dlíti v cizině, žádala za vrácení dávky per 500 Kč za nostrifikaci a prohlásila, že »trvá na uznání osmi semestrů filosofického studia konaného na universitách v Lipsku, Berlíně a Vídni, a nežádá vrácení dávky 800 Kč za tyto«.
Nař. výnosem sdělilo min. škol. děkanství filosofické fakulty v Brně, že st-lka oznámila, že odvolává svoji žádost za nostrifikaci svého cizozemského doktorátu filosofie, naproti tomu však že trvá na své žádosti, pokud tato se týká uznání jejích cizozemských filosofických semestrů, — Č. 8605 —
a že zřetelem k tomu žádá za vrácení částky 500 Kč z celkové dávky 300 Kč jí zaplacené. Min. vybídlo prof. sbor, aby k žádosti Felicity J., pokud jde o uznání cizozemského studia filosofického, zaujal znova stanovisko, dále aby st-lka byla vyzvána, aby vrátila intimát min. výnosu z 29. dubna 1927, načež bude moci býti vydán výnos nový, kterým bude rozhodnuto o eventuelním uznání cizozemského studia st-lky a upraveno vrácení příslušné částky ze zaplacené dávky za úřední úkony.
Intimujíc právnímu zástupci st-lčinu tento výnos, vybídlo děkanství st-lku, aby prof. sboru předložila k nahlédnutí své indexy, svědčící o jejím studiu v cizině a oznámila, zda žádá o nostrifikaci těchto semestrů z toho důvodu, aby mohla složití státní zkoušky pro učitelství na středních školách čsl., či za jakým jiným účelem.
Stížnost směřuje proti shora uvedenému výnosu, vytýkajíc mu nezákonnost, pokud ruší se jím prý pravoplatné uznání 8 cizozemských semestrů st-lčiných. O stížnosti nss uvážil:
Vzhledem k uvedenému obsahu stížnosti a nař. rozhodnutí nelze dáti za pravdu stanovisku, které žal. úřad zaujal v odv. spise, jakoby totiž nař. výnos neměl povahu konečného rozhodnutí po rozumu §§ 2 a 5 zák. o ss a jakoby stížnost byla tudíž nepřípustnou. Neboť spor je právě o to, zda uznání cizozemského studia st-lčina nabylo samo o sobě právní moci a nemohlo býti odvoláno, takže také nebylo by již třeba nového rozhodování o tomto zápočtu, anebo zda odvoláním st-lčiny žádosti za nostrifikaci pozbylo významu také započtení cizozemského studia. Po té stránce však vyslovuje se nař. rozhodnutí s platností konečnou a má povahu »rozhodnutí« podle §§ 2 a 5 zák. o ss.
Nss neuznal však stížnost důvodnou:
St-lka žádala za nostrifikaci svého cizozemského doktorátu. Ze znění min. výn. ze 6. června 1850 č. 240 ř. z. však a z povahy celého zařízení studijního a zkušebního jde (srov. nál. Boh. A 2501/23, 6774/27, 7982/29), že na nostrifikaci cizího diplomu doktorského není vůbec právního nároku; povolení nebo nepovolení nostrifikace je naopak dáno do úvahy příslušného sboru profesorského, po případě — má-li býti upuštěno od opětného složení rigoros a od opětného splnění ostatních podmínek — do úvahy min. škol. (srov. §§ 2 a 3 cit. výn.). Uvedení činitelé mají tudíž (viz §§ 2 a 3 cit. výn.) toho vůli, stanoviti určité podmínky pro nostrifikaci, jako opakování částky studií v tuzemsku, složení zkoušek zcela nebo z části v tuzemsku a pod.
V daném případě rozhodlo min. o nostrifikační žádosti st-lčině tím způsobem, že uznalo sice 8 semestrů st-lkou v cizině odposlouchaných, že však položilo pro uznání jejího cizozemského diplomu doktorského podmínku, aby st-lka složila v Brně hlavní dvouhodinné rigorosum.
Podle rigorosního řádu filosofického, vydaného min. nař. ze 16. března 1899 č. 56 ř. z. je podmínkou nabytí nároku na udělení hodnosti doktorské zejména průkaz, že žadatel a) navštěvoval jako řádný posluchač čtyry roky tuzemskou nebo cizozemskou fakultu filosofickou, že b) předloží vědecké pojednání a že složí dvě rigorosa a to c) jedno dvouhodinné a d) jedno jednohodinné. — Č. 8606 —
Je tedy patrno, že min. st-lce z uvedených předpokladů uznalo předpoklady uvedené pod a), b) a d), resp. nežádalo na st-lce opakování oněch úkonů v tuzemsku, nikoli však předpoklad uvedený pod c). Z toho je však dále patrno, že celý min. výnos z 29. dubna 1927 tvoří jednotné rozhodnutí o nostrifikaci st-lčina cizozemského doktorátu a o stanovení podmínek nostrifikace doktorského diplomu, a že neobsahuje dva samostatné, na sobě nezávislé výroky, totiž jednak uznání cizozemského studia, jednak uznání cizozemského diplomu, poslednější pod určitými podmínkami, při čemž by každý výrok sám o sobě byl právní moci schopen.
Žal. úřad kvalifikoval v nař. výnose podání st-lčino ze 14. července 1927 za »odvolání žádosti za nostrifikaci«. Proti tomuto pojímání stížnost námitek nevznáší, takže taky nss musí vycházeti z toho, že st-lka svoji nostrifikační žádost odvolala. Je-li tomu tak, pak pozbyl výnos min. škol. z 29. dubna 1927 svého podkladu a tím také v celku svého významu; odvolala-li st-lka svoji nostrifikační žádost, nelze spatřovati tudíž nezákonné porušení jejích práv v tom, že min. — jak stížnost uvádí — odvolalo svůj výnos na základě této žádosti vydaný.
Jak již uvedeno, tvoří výnos min. škol. z 29. dubna 1927 jeden celek, a jeden celek tvořila též nostrifikační žádost st-lčina; když tedy st-lka svoji žádost odvolala, nemohla tak učiniti s výhradou, že část podmínek v onom výnose obsažených, totiž uznání cizozemského studia, má platiti dále. Nelze tudíž tvrditi, že žal. úřad porušil »nabyté právo« st-lky na uznání jejích cizozemských studií. Za tohoto stavu mohl ovšem žal. úřad na zmíněnou shora poznámku st-lčina podání ze 14. července 1927, že trvá »na uznání osmi semestrů filosofického studia konaného na universitách v Lipsku, Berlíně a Vídni«, právem pohlížeti jako na uplatnění nároku na uznání onoho cizozemského studia a mohl si vyhraditi rozhodnutí o této žádosti až po opětném vyjádření profesorského sboru.

Citace:

č. 8605. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 769-771.