Č. 4080.


Policejní právo trestní: Min. fin. není příslušné rozhodovati o tom, jak má býti proveden nález politických úřadů, kterým strana byla osvobozena přestupku nedovoleného obchodu s cizími valutami.

(Nález ze dne 3. listopadu 1924 č. 19090.)
Prejudikatura: Boh. 1754 adm.
Věc: Antonín P. v K. (adv. Dr. Kar. Šauer z Prahy) proti ministerstvu financí o vrácení zabavených něm. říšských marek.
Výrok: Naříkané rozhodnutí zrušuje se pro nezákonost.
Důvody:
Proti st-li podáno bylo četnické oznámení pro nedovolený obchod cizími valutami a při prohlídce bylo dne 26. února 1920 u něho nalezeno a zabaveno 12310 německých říšských marek.
Nálezem osp-é v K. ze 26. října, byl st-l sproštěn obvinění pro přestupky min. nař. z 18. června 1918 č. 223 ř. z. resp. z 30. ledna 1919 č. 47 Sb. a uznáno, že st-li jest vrátiti částku 12310 marek u min. fin. uloženou, vztažně, že částku tu jest st-li v čsl. korunách dle kursu z 26. února 1920 nahraditi.
Zároveň osp požádala za uvolnění obnosu tohoto. Min. vnitra rozhodnutím z 13. srpna 1921 seznavši, že osvobozující nález spočívá ne neúplném a vadném řízení, zrušilo z moci úřední osvobozující nález a uložilo osp-é v K., aby šetření doplnila a vydala nový nález.
K stížnosti Ant. P. zrušil nss nál-em Boh. 1754 adm. toto rozhodnutí pro nezákonnost v podstatě z důvodu, že nadřízený úřad správní není po zákonu oprávněn zrušiti z moci úřední osvobozující policejní trestní nález podřízené stolice pro vady řízení.
Na to min. fin. výnosem z 30. listopadu 1923 dalo ústřední státní pokladnou zaslati bernímu úřadu v K. částku 12310 marek německých a požádalo osp-ou v K., by obnos převzala a vydala st-li a sdělila mu, že min. fin zamítá žádost jeho dne 18. října 1920 prostřednictvím Dra K. podanou o vyplacení peníze 12310 m. v měně čsl. dle kursu dne 26. února 1920 jako nedůvodněnou.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí uvážil nss takto:
Stížnosti jest přisvědčiti, pokud namítá, že podle formálního práva jest nepřípustno, aby min. fin. měnilo rozhodnutí osp-é, vydané v trestní záležitosti.
Jestliže cit. nálezem zdejším bylo uznáno, že ani nadřízený úřad nemůže z moci úřední pro vady řízení rušiti v moc práva vešlé rozhodnutí osp-é vydané v trestní záležitosti, pak tím méně lze toto právo přiznati ministerstvu organisačně zřejmě nekompetentnímu.
Cit. nálezem zdejším bylo pro nezákonnost zrušeno rozhodnutí min. vnitra a tím opětně ožilo rozhodnutí osp-é a to nejen pokud obsahuje nález osvobozovací, ale i pokud z něho vyvozuje důsledky a činí opatření, aby obviněnému bezdůvodně zabavené peníze byly vráceny. Toto opatření má býti nyní provedeno.
I když st-l za vrácení zabavených peněz v čsl. korunách žádal, urgoval tím jen provedení uvedeného opatření a finančním úřadům příslušelo jen provedení tohoto pravoplatného opatření.
Min. fin. osobovalo si však, jak jde ze znění jeho výnosu, jímž zamítá žádost st-lovu za výplatu zabavené částky v měně čsl. dle kursu dne 26. února 1920 jako neodůvodněnou, právo rozhodovati o tom, kterak rozuměti jest výroku, obsaženému v nál. osp-é v K. ze 6. října 1920, a zakládajícímu st-lův nárok na vrácení zabavené částky. K tomu není příslušným; otázku tuto řešiti může v případě sporu úřad, jenž vydal rozhodnutí, jehož výkon min.-u fin. náleží.
Z toho důvodu muselo býti nař. rozhodnutí zrušeno dle § 7 zák. o ss.
Citace:
č. 4080. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 724-725.