Čís. 9150.

Do usnesení exekučního soudu, jímž bylo vyhověno návrhu vymáhajícího věřitele na převzetí zabavených svršků za třetinu odhadní ceny, jest dlužník oprávněn k rekursu.
(Rozh. ze dne 31. srpna 1929, R I 597/29.)
Rekursní soud odmítl rekurs dlužníka do usnesení exekučního soudu ze dne 29. dubna 1929 s tím, že o něm rozhodne exekuční soud jako o stížnosti do výkonu exekuce. Důvody: Usnesením prvého soudu ze dne 1. dubna 1929 povolen byl prodej z volné ruky věcí seznamenaných a popsaných v zájemním protokole ze dne 22. března 1929 pod položkou 1—18 a usnesení to nabylo moci práva. Ustanovuje-li nyní v napadeném usnesení prvý soud, že tyto věci jest přenechati vymáhající straně za jednu třetinu odhadní ceny na účet její vykonatelné pohledávky lze usnesení tomu rozuměti jen tak, že exekuční komisař způsobem tím vykonává povolený prodej z volné ruky. Zda tento postup exekučního výkonu odpovídá předpisům exekučního řádu, jednacího řádu a i instrukci pro výkonné orgány čili nic, vymyká se přezkoušení a rozhodnutí rekursního soudu, ježto proti tomuto postupu exekučního výkonu brojiti lze podle § 68 ex. ř. jen stížností, tam uvedenou. Bylo proto rekurs zavrhnouti podle § 78 ex. ř. a § 526 odst. 2 c. ř. s. jako nepřípustný podle § 78 ex. ř. a § 523 c. ř. s. a poukázati jej na exekuční soud jako tam podle § 68 ex. ř. příslušný.
Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a uložil rekursnímu soudu, by o rekursu, nepřihlížeje k odmítacímu důvodu, znovu rozhodl.
Důvody:
Rekursní soud odmítl rekurs povinného z důvodu, že nejde o rekurs proti usnesení exekučního soudu po rozumu § 65 ex. ř., nýbrž o stížnost proti postupu při výkonu exekuce po rozumu § 68 ex. ř. Tento názor rekursního soudu jest mylný. Když exekuční prodej nebyl proveden, protože se ku dražbě nedostavili koupěchtiví, nařídil exekuční soud usnesením ze dne 4. dubna 1929 podle druhého odstavce § 280 ex. ř. z úřadu, by zabavené věci byly prodány. Dne 20. dubna 1929 podal vymáhající věřitel u exekučního soudu návrh na převzetí zabavených svršků za třetinu odhadní ceny, kterému návrhu exekuční soud napadeným usnesením ze dne 29. dubna 1929 vyhověl. Jelikož se toto usnesení stalo exekučním soudem a nenáleží mezi usnesení, proti nimž podle § 289 ex. ř. rekurs není přípustným, příslušel povinnému proti němu rekurs po rozumu § 65 ex. ř., nikoli stížnost podle § 68 ex. ř. Rekursní soud tudíž neprávem rekurs odmítl. Bylo proto k dovolacímu rekursu napadené usnesení zrušiti a rekursnímu soudu uložili, by o rekursu znovu rozhodl.

Citace:

č. 9150. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 188-189.