Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní, 61 (1922). Praha: Právnická jednota v Praze, 411 s. + příloha
Authors:

Praktické případy.


Označení místa platebního v „advokátní kanceláři“

, § 902, 914 a 915 obč. z.

Advokát Dr. В. jako právní zástupce žalobcův vyzval dopisem žalovaného, aby v jeho (advokátově) kanceláři složil pro žalobce 600 K. Žalovaný tak učinil, nezastihnuv však advokáta v kanceláři, zaplatil dluh do rukou jeho písařky, která však peníze svému šéfovi neodevzdala.
Žalobě na opětné zaplacení 600 K první soud vyhověl, hledě zejména k tomu, že neuznal placení písařce za rovno placení žalobci, poněvadž jediným zmocněncem žalobcovým byl Dr. B. sám a z okolnosti, že písařka byla zaměstnána v kanceláři Dra. B., nelze odvozovati plnou moc jí snad mlčky danou. Tomu nenasvědčovalo ani vyzvání v upomínce, aby žalovaný zaplatil v kanceláři Dra. B. neboť jest pouze označením místa platebního. Žalovaný měl platiti proto s účinkem pro žalobce jedině Dru. B. a nikoli bez jakýchkoli průkazů jeho 18leté písařce nebo mohl v nepřítomnosti Dra. B. zaslat obnos poštou nebo vyčkati jeho návratu.
K odvolání žalované byla žaloba zamítnuta z těchto důvodů: Právnímu názoru soudu I. stolice, že zaplacení 600 K v kanceláři Dra. B. písařce jeho není placením žalobci, poněvadž se nestalo osobě k přijetí peněz oprávněné, nelze přisvědčiti. Zrušení závazku dle § 1424 obč. z. nastane jen tenkráte, zaplatí-li dlužník dluh buď věřiteli nebo jeho plnomocníku ku přijetí dluhu způsobilému. Plnomocníkem takovým byl, jak soud I. stolice správné uvádí, právní zástupce žalobcův Dr. В. Plnomocník tento sám si určil, jak dluh ten má býti zaplacen, zaslal totiž žalovanému upomínku s vyzváním, aby dlužných 600 K zaplatil v jeho (Dra. B.) kanceláři. Dle obsahu upomínky té neměl žalovaný platiti dlužný obnos ani žalobci samotnému ani jeho plnomocníku, nýbrž měl pro žalobce zaplatiti obnos v kanceláři právního zástupce žalobcova. Pakli právní zástupce žalobcův ve vyzvání onom ani neuvedl, že jen jemu samotnému v kanceláři se má platiti nebo jiné k přijetí peněz oprávněné osobě, ani jiným způsobem žalovaného, pokud se týče osobu jím poslanou na to neupozornil, pak žalovaný dle upomínky té byl oprávněn dlužný obnos Dru. B. jako plnomocníku žalobcovu k rukám jeho zřízence v jeho kanceláři zaplatiti (§ 902, 914 a 915 obč. z.) Zaplacením 600 K v kanceláři Dra. B. jeho písařce zaplatil žalovaný dluh Dru. B. jako plnomocníku žalobcovu ku přijetí dluhu způsobilému a závazek žalovaného placením tím dle § 1424 obč. z. pominul.
Dovolání žalobcovu nejvyšší soud nevyhověl, odůvodniv své rozhodnutí takto: Souhlasiti dlužno s vývody odvolacího soudu, že se žalovaný svého závazku zprostil, zaplativ dlužný obnos pro žalobce v kanceláři žalobcova zmocněnce, tedy způsobem, který mu tento zmocněnec sám určil. Bylo-li vůlí tohoto, aby mu žalovaný platil do vlastních rukou, měl tuto vůli ve svém vyzvání určitě projeviti. Neurčitost tohoto projevu nemůže býti na úkor žalovaného, jemuž ve vyzvání nebylo naznačeno, komu v kanceláři má platiti, a jenž neměl důvodu k domněnce, že osoba zaměstnaná v kanceláři, kde měl dle vyzvání platiti, není ku přijetí peněz oprávněna.
Rozhodnutí nejvyššího soudu z 16. listopadu 1920 č. j. Rv I 545/20-1.
Dr. Jan Ваха.
Citace:
Označení místa platebního v „advokátní kanceláři“. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1922, svazek/ročník 61, číslo/sešit IV., s. 128-129.