Čís. 15454.

Byla-li prodána nemovitost stižená knihovním zákazem zcizení neb zavazení v exekuci vedené k vydobytí jiné pohledávky s neomezeným právem zástavním, nepomine omezení vlastnictví exekutů, nenastává ani žádná změna v rozsahu zástavního práva pozdějšího zástavního věřitele, nýbrž jeho omezené právo na prodané usedlosti přechází s omezením na rozvrhovou podstatu, jež, jako v jiných případech, zastupuje zavázanou nemovitost.
(Rozh. ze dne 2. října 1936, R I 736/36.)
Na nemovitosti v exekuční dražbě prodané byl poznamenán zákaz zcizení a zatížení podle § 364 c) obč. zák. Nižší soudy rozvrhujíce nej vyšší podání přikázaly, a to rekursní soud, na pohledávky knihovních věřitelů, následujících za knihovní poznámkou zákazu zcizení a zatížení, jen úroky z přikázaných částek k hotovému zaplacení, kapitál sám uložily v peněžním ústavu s tím, že zůstane uložen tak dlouho, dokud případ »fideikomisární substituce« nenastane nebo dokud tato nezanikne.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu zástavní věřitelky Spořitelny v P., v němž tato uplatnila též postoupení přednosti do pořadí před práva čekatelů.
Důvody:
Neběží ovšem o fideikomisární substituci ve vlastním slova smyslu a ve smyslu §§ 608 a násl. obč. zák. a je si toho také vědom rekursní soud, který správně poznal, že tu bylo smluvně stanoveno omezení vlastnictví nabyvatelů Josefa a Anny S., to je strany povinné, a to omezení zákazem zcizení ve prospěch nezl. Josefa, Anny a Marie S. Bylo-li nabyvatelům uloženo, že jsou povinni odevzdati usedlost jednomu ze svých jmenovaných dětí a bylo-li nadto ustanoveno, jak má usedlost přecházeti v případě, že by to které z nich zemřelo, byl v tom zajisté obsažen zákaz usedlost tu jinak zciziti nebo zatížiti. Jde tedy o omezení vlastnictví ve smyslu § 364 c) obč, zák., a to se zřetelem ke knihovnímu zápisu s účinkem také proti třetím osobami a tedy také proti dovolací rekurentce. Jestliže ona nabyla zástavního práva po onom zápisu, mohla nabýti zástavního práva jenom omezeného, to jest bez újmy práv fiduciářů. To dlužno míti na paměti. Jestliže nemovitost byla přesto prodána v exekuci vedené k vydobytí jiné pohledávky s neomezeným právem zástavním, nepominulo omezení vlastnictví exekutů a nenastala ani žádná změna v rozsahu zástavního práva rekurentčina, nýbrž její omezené zástavní právo na prodané usedlosti přešlo s omezením na rozvrhovou podstatu, jež, jako v jiných případech, zastupuje zavázanou nemovitost. Exekučními prodejemi nenabyla stěžující si spořitelna více práva, než kolik ho dříve měla, a jmenovitě nemůže porušiti právo fiduciářů, když právě z jejich práva vyplývalo omezení jejího práva zástavního. Dokud trvá právo fiduciářů, nenastala změna ani stran omezení jejího práva co do podstaty rozvrhové. Pokud jde o Antonína K., není z knihovního zápisu zřejmé, že by bylo jeho zástavní právo zapsané pod pol. 49 oním čekatelským právem fiduciářů omezeno. Není-li tomu tak, nemůže stěžovatelka poukazovati k onomu věřiteli, když její zástavní právo omezeno bylo. Ona však dále poukazuje k tomu, že jí byla postoupena přednost před výměnkem Josefy S., a míní, že by se jí mělo dostati proto onoho reluta připadajícího na tento výměnek, čímž prý by ani práva čekatelů, ani dalších věřitelů nebyla dotčena. Než postoupení přednosti nemá jiného účinku, nežli že předstupující věřitel smí své nároky (na podstatu) uplatniti před věřitelem nebo oprávněným, který mu přednost postoupil, neznamená však, že by předstupující věřitel vstupoval v práva osoby postupující přednost; předstupující věřitel nestává se tu oprávněným z nějaké cesse a nedostává se mu ani nějakého zástavního práva na právech oprávněného, který mu postoupil přednost. Předstupující věřitel nemůže tedy beze všeho žádati, aby se mu za všech okolností dostalo, nač měl nárok ten, kdo mu přednost postoupil, nýbrž může jenom žádati, aby byl uspokojen jeho vlastní nárok, ale v pořadí před nárokem knihovně předcházejícím a ovšem jenom v mezích jeho rozsahu. Posouzeno s tohoto hlediska je rozhodnutí rekursního soudu správné, protože na omezení zástavního práva rekurentčina ani postupem přednosti nenastala změna, jakou má ona na mysli v dovolacím rekursu a jakou by snad mohla dovozovati jenom; kdyby bylo došlo k postupu anebo k zabavení nároku knihovně předcházevšího, jichž tu však není.

Citace:

č. 15454. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 896-897.