NPD documents search: Váž. civ., 20 (1938)

Čís. 16755.

U súdu na Morave započatý spor o rozvod, ktorý strany nechaly spočívať, neopodstatňuje námietku zavisnutia sporu podľa § 180 č. 5 Osp. proti žalobe o rozluku, podanej u súdu na Slovensku.
(Rozh. z 8. februára 1938, R III 46/38.)
Žalujúci manžel domáhal sa žalobou, podanou u krajského súdu v K. (na Slovensku), rozluky svojho manželstva z viny žalovanej manželky podľa § 80 lit. a) manž. zák. (zák. čl. XXXI:1894). — Súd prvej stolice žalobe vyhovel a manželstvo strán z viny žalovanej manželky rozlúčil. Odvolací súd na námietku zavisnutia sporu, vznesenú žalovanou manželkou podľa § 180 č. 5 Osp., zbavil rozsudok súdu prvej stolice účinnosti a spor zastavil z týchto dôvodov: Podľa spisov krajského súdu civilného v B. (na Morave) č. Cka II 363/32 žalobník dňa 12. marca 1932 započal u tohoto krajského súdu proti žalovanej spor o rozvod od stola a loža, ktorý spor od 27. mája 1932 spočíva. Podľa § 169 c. ř. s. spor spočíva, kým niektorá strana nenavrhne, aby bol určený termín na ústne pojednávanie. V procesnom práve tamojšej právnej oblasti niet ustanovenia obdobného ustanoveniu odst. 4 § 446 a odst. 4 § 475 Osp. a tak spočívajúci spor uplynutím určitého času nezanikne, v dôsledku toho spor započatý žalobníkom pred krajským súdom civilným v B. treba pokladať ešte aj teraz za jestvujúci. Spor o rozvod od stola a loža rovná sa právne sporu o rozluku manželstva, lebo však rozsudok vynesený o rozvode od stola a loža možno kedykoľvek premeniť na rozsudok vyriekajúci rozluku manželstva. Podľa bodu 1, odst. 1 § 147 Osp. za priebehu počatého sporu nemôže byť počatý novší spor o to isté právo, ani u toho istého a ani u iného súdu (litis pendentia), je preto námietka uplatnená žalovanou podľa bodu 5 § 180 Osp. opodstatnená. Najvyšší súd usnesenie odvolacieho súdu zmenil, námietku žalovanej manželky zamietol a odvolaciemu súdu uložil ďalšie pojednávanie.
Dôvody:
Odvolací soud přehlíží, že o rozvod nebylo žalováno podle předpisů manželského zákona čl. XXXI:1894, nýbrž podle předpisů zákonů platných na Moravě, což jest jasně patrno již z toho, že se žaloba o rozvod podaná u krajského soudu civilního v B. (na Moravě) opírá o důvod nepřekonatelného odporu, který manželský zákon čl. XXXI:1894 ani za rozlukový, ani za rozvodový důvod neuznává, a že žádá za rozvod manželů bez viny stran, což podle manželského zákona čl. XXXI:1894 není možno. Proto neobstojí důvod, že by bylo předmětem rozvodového sporu totéž právo, které je nyní předmětem rozlukového sporu.
Je sice pravda, že i podle práva platného v zemích historických i podle manželského zákona čl. XXXI:1894 může býti rozvod přeměněn dodatečně na rozluku, ale obě práva předpisují pro tuto přeměnu jiné řízení a jiné hmotněprávní podmínky, takže tato možnost nečiní předmět obou sporů totožným.

Citace:

č. 16755. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1939, svazek/ročník 20, s. 356-357.