Č. 10 712.

Vyvlastnění. — Stavební ruch: K tomu, aby se stavbou bylo »započato« ve smyslu § 5 odst. 5 zák. č. 45/30, není třeba, aby byly úplně vykopány základy v celé půdorysné ploše.
(Nález ze 16. září 1933 č. 15 625.)
Prejudikatura: srov. Boh. A 4115/24.
Věc: Karel a Anežka M. v K. proti zemskému úřadu v Brně o vyvlastnění podle zákona o stavebním ruchu.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Výměrem okresního úřadu v Holešově z 23. července 1930 byla pro Rudolfa J. v K. podle zák. č. 45/30 vyvlastněna část pozemku, náležejícího vlastnicky st-lům, na stavbu obytného domku a hospodářského stavení s tím, že výměr ten pozbude účinnosti, začnou-li st-lé na pozemku tom stavěti sami nejdéle ve lhůtě § 5 odst. 5 cit. zák. a stavbu do dalších 12 měsíců dokončí. Odvolání, jež st-lé z výměru toho podali, bylo rozhodnutím žal. úřadu z 23. října 1930 zamítnuto, následkem čehož ono podmíněné vyvlastnění vešlo v moc práva.
Okresní úřad zjistiv pak, že usnesení okr. soudu v Holešově o knihovní poznámce zahájení vyvlastňovacího řízení bylo st-lům doručeno dne 4. srpna 1930, že vyvlastnitel náhradu za vyvlastněný pozemek složil k soudu, a že st-lé na vyvlastněném pozemku do dne 4. listopadu 1930 včetně jen navezli něco stavebního materiálu a pouze začali vykopávati základy, výměrem z 12. listopadu 1930 vy vlastněný pozemek podle § 7 odst. 2 cit. zák. odevzdal vyvlastniteli v držení. Odvolání, jež st-lé také z tohoto výměru podali, zamítl žal. úřad nař. rozhodnutím v podstatě z toho důvodu, že st-lé do uplynutí lhůty jim dané, t. j. do dne 4. listopadu 1930, neprovedli na vyvlastněném pozemku takové práce, jaké požaduje § 11 odst. 2 vl. nař. z 28. května 1930 č. 66 Sb. pro započetí se stavbou, t. j. úplné vykopání sklepů nebo u staveb, u nichž není třeba sklepy kopati, úplné vykopání základů v celé půdorysné ploše.
O stížnosti nss uvážil:
Na sporu je výhradně výklad ustanovení § 5 odst. 5 zák. č. 45/30, t. j. výklad, čeho jest třeba, aby bylo lze uznati, že vlastník vyvlastněného pozemku začal v určitý den na tomto pozemku se stavbou. Po stránce skutkové nebylo totiž žal. úřadem popřeno tvrzení st-lů, že poslední den lhůty, dané jim ve vyvlastňovacím nálezu, t. j. dne 4. listopadu 1930 začali na vyvlastněném pozemku vykopávati základy; žalovaný úřad však přes to neuznal, že by tím byl splněn zákonný požadavek započetí se stavbou ve smyslu § 5 odst. 5 cit. zák. a postavil se na stanovisko, že za počátek stavby ve smyslu tohoto zákonného ustanovení jest podle § 11 odst. 2 vl. nař. č. 66/30 považovati teprve úplné vykopání sklepů nebo u staveb, u nichž není třeba sklepy kopati, úplné vykopání základů v celé půdorysné ploše.
Názor tento je mylný. Jak nss již vyslovil v nál. Boh. A 4115/24, kde vykládal stejně znějící ustanovení zák. č. 35/23 o stav. ruchu, nelze pro výklad výrazu »započetí se stavbou« ve smyslu § 5 odst. 5 zák. o stav. ruchu používati předpisů prov. nař. k zákonům těm vydaných, pokud stanoví podmínky, kdy má býti uznána stavba za zahájenou, resp. započatou, aby na ni mohla býti udělena státní podpora. Úvahy, jež vedly nss tehdy k vyslovení tohoto právního názoru, platí zcela obdobně i pro výklad stejně znějícího předpisu zák. o stav. ruchu z r. 1930. Proto nss se- trval při názoru tam vysloveném i v daném případě.
V cit. nál. však soud zároveň poukázal na to, že zákon v § 5 odst. 5 mluví zcela všeobecně o započetí se stavbou a že pod pojmem stavba v obecném smyslu rozumějí se všechny ony práce, jichž k zřízení nové budovy je zapotřebí a jež projevují se fysicky nějakou změnou na staveništi samém — tedy i mezní práce ba i pouhé odklizování překážek stojících v cestě vlastnímu zřizování budovy. Také tento svůj názor nss v nál. tom podrobně odůvodnil, a také dnes při něm setrvává i pro znění zák. z r. 1930; proto se na odůvodnění to odkazuje.
Je tedy zřejmo, že žal. úřad založil svoje rozhodnutí na mylném právním názoru, pročež bylo je zrušiti pro nezákonnost.

Citace:

č. 10 712. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 15/2, s. 266-267.