NPD documents search: Váž. tr., 3 (1921)

Čís. 667.

Předražování (zákon ze dne 17. října 1919, čís. 568 sb. z. a n.).
Zločinná kvalifikace dle § 11, odstavec druhý, případ druhý jest pouze tehdy splněna, odpykal-li si již pachatel trest, přisouzený mu pro dřívější přečin neb zločin předražování.
(Rozh. ze dne 29. prosince 1921, Kr II 892/21.) Nejvyšší soud jako soud zrušovací uznal po ústním líčení o zmateční stížnosti generální prokuratury k zachovaní zákona do rozsudku lichevního soudu při krajském soudu v Uherském Hradišti ze dne 24. ledna 1921, jímž byl obžalovaný uznán vinným zločinem dle § 11 čís. 4 zák. ze dne 17. října 1919, čís. 568 sb. z. a n., — takto právem:
Uvedeným rozsudkem porušen byl zákon v ustanovení prvního odstavce čís. 4 a druhého odstavce § 11 zákona ze dne 17. října 1919, čís. 568 sb. z. a n., rozsudek ten se ve výroku o vině a trestu a dalších s tím souvisejících ustanoveních zrušuje jako zmatečný, a obžalovaný se uznává vinným přečinem dle prvého odstavce čís. 4 § 11 zák. ze dne 17. října 1919, čís. 568 sb. z. a n.
Důvody:
Obžalovaný byl rozsudkem krajského soudu v Uh. Hradišti jakožto soudu lichevního ze dne 1. března 1920 odsouzen pro přečin řetězového obchodu do tuhého vězení na 6 měsíců а k pokutě 10000 K, v případě nedobytnosti do dalšího tuhého vězení na 14 dní. Do trestu byla mu započtena vyšetřovací vazba od 4. ledna 1920, 20 hodin, do 1. března 1920, 19 hodin; po vynesení rozsudku dne 1. března 1920 prohlásil obžalovaný, že trest přijímá, byl však propuštěn na svobodu, ježto bylo vysloveno v rozsudku, že se ohledně podmíněného odsouzení u všech tehdejších tří obžalovaných bude konati ještě šetření a v tom směru teprve později se rozhodne. Tehdejší spoluobvinění provedli proti rozsudku zmateční stížnosti a byly spisy z toho důvodu předloženy 24. dubna 1920 nejvyššímu soudu k rozhodnutí; tenkrát o zmatečních stížnostech konečně rozhodnuto ještě nebylo, což platí také ohledně podmíněného odsouzení u všech tří obžalovaných. Skutkový podklad onoho rozsudku tvoří, že obžalovaný začátkem ledna 1920, prodal asi 10 kg tabáku neznámého původu spoluobviněným po 175 K. Dle spisů krajského soudu v Uh. Hradišti obžalovaný dopustil se znova řetězového obchodu, byv přistižen v lednu 1921 s baťochem, obsahujícím 3400 cigaret sportek. Ježto již jednou pro přečin předražování byl odsouzen, — podalo státní zastupitelství, třeba že šlo vlastně o pletichy, obžalobu pro zločin řetězového obchodu ve smyslu druhého odstavce § 11 lichevního zákona a byl obviněný odsouzen rozsudkem ze dne 24. ledna 1921 pro tento zločin do těžkého žaláře na jeden rok, zostřeného jedním tvrdým ložem měsíčně а k pokutě 50000 K, pro případ nedobytnosti do dalšího těžkého žaláře na jeden měsíc. Tímto rozsudkem byl porušen zákon v ustanovení prvého odstavce čís. 4 § 11 lichevního zák. a druhého odstavce tohoto zák., neboť zákon nevyžaduje ku kvalifikaci zločinu řetězového obchodu, aby pachatel byl již jednou odsouzen pro přečin předražování, nýbrž aby byl pro takový přečin potrestán; ku kvalifikaci zločinné jest tedy třeba, by na pachateli trest pro přečin předražování již byl vykonán. Tomuto výkladu svědčí nejen jasné znění zákona, které v §§ 7 až 11 cit. zák. důsledně a přesně rozeznává mezi odsouzením a potrestáním, nýbrž i důvodová zpráva právního výboru, která nenechává pochybnosti o úmyslu zákonodárcově, dle něhož vedoucí jeho myšlenkou bylo, že ku kvalifikaci přečinu předražování postačí, byl-li pachatel pro jakoukoli formu předražování jednou právoplatně odsouzen, ale že ke kvalifikaci zločinné je třeba, by na něm aspoň jednou pro předražování již trest byl vykonán a že přes to ještě se prohřešil. V daném případě však uvedené podmínky není, neboť obžalovaný byl ihned po svém odsouzení pro přečin předražování propuštěn na svobodu. Do trestu započtena mu byla sice vyšetřovací vazba, ale to nebyla vazba trestní, třeba že mu tím byl vyslovený trest zkrácen. Žádným způsobem trest ten nebyl ještě odpykán.

Citace:

č. 667. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1922, svazek/ročník 3, s. 526-528.