NPD documents search: Váž. civ., 8 (1926), sv. 2

Čís. 6483.

Ku povolení odkladu exekuce (§ 42 čís. 5 ex. ř.) stačí, že žaloba podle §u 37 ex. ř. byla podána, aniž lze zkoumati, zda jest opodstatněna čili nic.
Vnucenou správou pozemku vznikne třetí osobě (§ 37 ex. ř.) újma ve smyslu §u 44, prvý odstavec, ex. ř.
(Rozh. ze dne 16. listopadu 1926, R II 355/26.)
Na více pozemků dlužníkových byla vedena exekuce vnucenou správou. Žalobce domáhal se žalobou podle §u 37 ex. ř. vyloučení jednoho z oněch pozemků z exekuce a navrhl ohledně něho odklad exekuce. Soud prvé stolice povolil odklad podle návrhu, rekursní soud zamítl návrh na odklad.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu s tím, že se odklad povoluje proti složení jistoty 500 Kč navrhovatelem. Důvody:
Dovolacímu rekursu, v němž stěžováno si jest na zamítnutí návrhu na odklad exekuce rekursním soudem, nelze upříti oprávnění. O tom, zda žaloba o vyloučení pozemku z exekuce jest opodstatněna či nikoli, rozhodne soud ve sporu, předbíhati tomuto rozhodnutí a řešiti otázku v řízení o odkladu exekuce nelze. Pokud jde o odklad exekuce, stačí, že žaloba podle §u 37 ex. ř. byla podána (§ 42 čís. 5 ex. ř.). Zamítl tedy rekursní soud návrh na odklad exekuce z důvodu, že žaloba podle §u 37 ex. ř. není opodstatněna, neprávem. Nelze také přisvědčiti rekursnímu soudu, když jako další důvod pro zamítnutí návrhu na odklad uvádí, že první soud, jak, ale mylně, za to má rekursní soud, povolil odklad v širším rozsahu, než bylo žádáno. To by odůvodňovalo omezení povoleného odkladu, nikoli jeho zamítnutí, ale první soud povolil odklad exekuce podle žádosti a žádáno bylo jen o odklad ohledně vylučovaného pozemku. Dle toho odpadá i tento důvod pro zamítnutí odkladu. Podáním žaloby podle §u 37 exek. řádu jest důvod k odkladu exekuce dán (§ 42 čís. 5 ex. ř.) a jest uvažovati, zdali, jak žalovaná strana ve svém rekursu do povolení odkladu uplatňovala, odklad nemá místa, protože v exekuci lze pokračovati, aniž by s tím byla pro navrhovatele spojena nenahraditelná, pokud se týče těžko napravitelná újma a zdali, jak se usnesením prvního soudu stalo, což ale v rekursu bylo vytýkáno, bylo povoliti odklad bez jistoty, či na jistotu (§ 44 odstavec prvý a druhý). Že vnucenou správou pozemku a spojeným s ní odnětím úrody, vznikne žalobci újma i když nikoli nenahraditelná, tedy přece těžko napravitelná, není pochybnosti. Dle toho dán jest pro povolení odkladu i předpoklad podle §u 44 prvý odstavec ex. ř. a byl prvním soudem povolen odklad právem. V tom směru bylo dovolacímu rekursu vyhověti. Pokud jde o jistotu (§ 44 druhý odstavec ex. ř.), bylo ji, ježto odkladem jest uspokojení vymáhající věřitelky, nynější žalované, do výše výnosu pozemku ohroženo, žalobci uložiti. Přiměřenou shledána jistota 500 Kč. V tomto směru byl zase rekurs žalované jakožto vymáhající věřitelky odůvodněný a bylo mu v té části přiznati úspěch.

Citace:

č. 6483. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 639-640.