Čís. 13544.

Nekalá soutěž (zákon ze dne 15. července 1927, čís. 111 sb. z. a n.).
Jde o jednání proti dobrým mravům soutěže, obchází-li stavitel zákazníky a hledí-li je získat bez ohledu na to, že již byli jednali s jinými podnikateli, a nabízí-li při tom všeobecně značné slevy proti konkurenci, aniž by znal její kalkulaci, a činí-li tak s úmyslem a plánovitě.
(Rozh. ze dne 17. května 1934, Rv I 1831/32.)
Žalující společenstvo stavitelů domáhalo se na žalovaném staviteli, by byl uznán povinným v rozsahu jím provozovaného řemesla zdržeti se i sám, i svými zaměstnananci ústních a písemných projevů, jakož i jednání, která jsou v rozporu s dobrými mravy soutěže a znějí v ten smysl, že se zavazuje bezplatně k vykonávání prací stavebně technických, dále, aniž by znal podklady nabídky konkurenční, nabízí pod ceny ostatních soutěžitelů tím, že se zavazuje k poskytnutí slevy a jinakých výhod stavbychtivým. Procesní soud prvé stolice uznal podle žaloby. Důvody: Odporuje dobrým mravům soutěže, když stavitel technické práce, zhotovení náčrtků a rozpočty a technickou poradu, jakožto zcela neúplatné a nezávazné nabízí. To bylo také zakázáno výslovně jakožto odporující reelní soutěži v usnesení valné hromady Společenstva stavitelů ze dne 1. dubna 1928, schváleném zemským úřadem v Praze. Neméně odporuje dobrým mravům soutěže, když stavitel — jak v souzeném případě učinil z části'žalovaný sám, z části svým zaměstnancem — obchází po domech všech stavbychtivých určitého místního obvodu, po případě dává obcházeti a aniž by znal nabídky konkurence a jejich základy kalkulační, zcela všeobecně prohlašuje, že poskytne na jemu zcela neznámé ceny konkurenční slevu 10% při stejném provedení a jakosti materiálu. Taková nabídka musí býti označena za nereelní, to tím spíše, ježto příslušní stavbychtiví již vyjednávali s jinými staviteli ohledně zadání provedení stavby, od nich již měli plány a rozpočty, ba dokonce již svěřili provedení stavby jinému staviteli. Taková nekalá nabídka sleduje výlučně účel, by systematickým a plánovitým podbízením konkurenčních cen bez věcného podkladu spolusoutěžitelé byli poškozeni a by jim již přislíbené nebo dokonce udělené příkazy byly odňaty a na podbízitele převedeny. Že jde o zcela plánovitý a systematický postup žalovaného a jeho zaměstnance, jde již z toho na jevo, že poslal celé řadě stavbychtivých slovně stejně, znějící psaní, ve kterých jim nabízí 10'% slevu na cenu konkurenční při stejném provedení a jakosti materiálu a při jednoroční záruce a jim zároveň zajišťuje v případě, budou-li naň přeneseny všechny stavby, poskytnutí ještě větší slevy. Takový postup jest samozřejmě způsobilý poškoditi spolusoutěžitele co nejtíže a jest v příkrém rozporu s dobrými mravy soutěže. Jelikož zaměstnanec žalovaného, stavbyvedoucí Josef Č. jednal za účelem soutěže majitele podniku a jednání ona předsevzal u provozu podniku žalovaného, ručí žalovaný jako majitel podniku v plném rozsahu za tato jednání svého zaměstnance (§ 17 zák. proti nekalé soutěži). Odvolací soud napadený rozsudek potvrdil. Důvody: Nesprávné právní posouzení spatřuje odvolání jen v tom, že soud prvé stolice shledal nekalou soutěž i v nabídce žalovaného k bezplatným stavebně technických pracím. Lze sice žalovanému přisvědčiti, že bezplatná předchozí porada a vysvětlení vyhovuje stavu věci a že i bezplatné pořizování skiz, plánů a rozpočtů bývalo ve stavitelské živnosti obvyklé, avšak odvolání přehlíží především, že soud prvé stolice neshledal nekalou soutěž v takových předběžných poradách a vysvětlivkách, nýbrž v bezplatném konání stavebně technických prací k vůli získání náskoku před ostatními soutěžiteli, a pak, že živnostenské společenstvo stavitelů, povolané podle § 114 odst. (3) písm. i) živ. ř. k usnášení se o odstranění obyčejů, zvyklostí a novot, jež brání reelní soutěži mezi členy společenstva, se souhlasem a schválením povolaného nadřízeného úřadu administrativního, právě takové dosud ve stavitelské branži obvyklé bezplatné konání podobných prací za nepřípustné prohlásilo, spatřujíc v něm nekalé soutěžení. I když soud není na usnesení to vázán, má zajisté váhu jako posudek odborníků a mravní názor stavitelského stavu a, uváží-li se, že zákon o nekalé soutěži stíhati má podle § 1 právě veškerá jednání, která jsou v rozporu s dobrými mravy soutěže, t. j. s názory, které právě v soutěžitelských kruzích za závadné se pokládají, jest stanovisko prvého soudu plně schváliti.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Po právní stránce posoudil věc odvolací soud zcela správně a lze dovolatele v podstatě poukázati k jeho důvodům a k důvodům procesního soudu. Správně oba nižší soudy poukázaly k tomu, že nešlo jen o nezávadné předchozí porady a vysvětlení, která nemusí býti úplatná, nýbrž že nekalé jednání směřující proti dobrým mravům soutěže a způ- sobilé poškoditi soutěžitele spočívá ve zjištěném jednání žalovaného, který obcházel zákazníky a hleděl je získati bez ohledu na to, že již byli jednali s jinými podnikateli, a při tom že nabízel všeobecně značné slevy proti konkurenci, aniž znal její kalkulaci, a že tak činil s rozmyslem a plánovitě. Takové jednání nelze ospravedlniti ani úvahami hospodářskými, jež žalovaný rozvádí v dovolání, a nebylo by lze je schvalovati ani, kdyby nebylo došlo k prohlášení společenstva, k němuž poukazuje odvolací soud.

Citace:

Čís. 13544.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 581-583.