NPD documents search: Váž. tr., 6 (1924)

Č. 7342.

Školství. — Řízení správní: I. * K výkonu presentace podle § 12 zák. z 19. prosince 1875 č. 86 z. z. česk. je třeba, aby volba uchazeče byla ve 14 dnech nejen provedena, nýbrž i zemské školní radě oznámena. — II. Obsadila-li zemská školní rada místo učitelské na základě práva devolučního podle § 15 cit. zák., nemůže okresní školní výbor namítati, že volba osoby neodpovídá čl. IV. zák. č. 306/20.
(Nález ze dne 12. června 1928 č. 16.184).
Prejudikatura: Boh. A 1422/22 a 6105/26.
Věc: Okresní školní výbor v T. (adv. Dr. Bedřich Mautner z Prahy) proti zemské školní radě v Praze o právo presentační.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: V jednání o znovuobsazení místa def. řiditele při I. občanské škole chlapecké v T. presentoval ošv v T. ve svém zasedání ze 4. června 1926 žadatele Zikmunda P., navrženého mšr-ou v návrhu tří osob na 1. místě. — Výnosem z 28. června 1926 neschválila zšr v Praze presentaci tuto, poněvadž ošv v tomto případě nepresentoval službou nejstaršího uchazeče, jenž byl dle kompetenční tabulky pro toto místo shledán »velmi dobře« kvalifikovaným, což odporuje ustanovením článku IV. zák. č. 306/20. Zároveň byl ošv vyzván, aby ve smyslu § 12 zák. z 19. prosince 1875 č. 86 z. z. česk. provedl do 14 dnů novou presentaci, která odpovídá přesně ustanovení čl. IV. zák. č. 306/20 a prov. nař. k tomuto článku z 31. prosince 1920 č. 40897/20 a presentovaného pak neprodleně zšr-ě oznámil u předložení spisu jednacího, jinak že bude ve smyslu § 15 zák. z 19. prosince 1875 č. 86 z. z. místo obsazeno jure devolutionis.
Rozhodnutí toto doručeno bylo ošv-u dne 10. července 1926, načež zvolen v zasedání jeho dne 23. července 1926 odborný učitel P. na řečené místo řiditelské. Zpráva o této nové presentaci došla se spisy k zšr-ě dne 2. srpna 1926. Poté jmenovala zšr rozhodnutím z 12. října 1926 na základě § 15 zák. z 19. prosince 1875 č. 86 z. z. Karla K. def. řiditelem při shora řečené škole občanské bez ohledu na právo presentační a nepřipouštějíc dalšího odvolání, poněvadž ošv vzhledem k tomu, že obdržel výnos její z 28. června 1926, jímž mu bylo uloženo, aby do 14 dnů provedl novou presentaci, dne 10. července 1926, presentovaného však oznámil zšr-ě teprve dne 2. srpna 1926, nevykonal svého presentačního práva v zákonité lhůtě, stanovené v § 11 zák. z 19. prosince 1875 č. 86 z. z. po případě ve výnosu z 28. června 1926. O stížnosti uvážil nss takto:
Stížnost namítá především, že zmocnění dané zšr-ě § 15 zák. z 19, prosince 1875 č. 86 z. z. česk. nevztahuje se na případ § 12 cit. zák. a že se tudíž nedostávalo žal. úřadu oprávnění k tomu, aby bez zřetele ke st-lovu právu presentačnímu obsadil sám uprázdněné místo řiditele.
Nss vyslovil v ustálené své judikatuře (viz nál. Boh. A 1422/22 a Boh. A 6105/26) právní názor, že nevykoná-li ten, komu přísluší právo presentační ve 14denní lhůtě § 12 zák. z 19. prosince 1875 č. 86 z. z. česk. novou presentaci, nevykonal vůbec ve smyslu § 11 cit. zák. své právo presentační a že pro ten případ vstoupí podle § 15 zák. toho v práva presentátora zšr a provede obsazení dotčeného místa učitelského sama. Na názoru tom trvá nss i v daném případě. Potom však je shora uvedená námitka stížnosti lichou a mylným i závěr, který stížnost činí z názoru v ní uplatněného.
Stejně je tomu i s další výtkou její, která vrcholí v názoru, že do lhůty 14 dnů, stanovené pro jinou (novou) presentaci §em 12 cit. zák., nelze počítati oznámení výkonu volby zšr-ě a že je v tom směru rozdíl mezi předpisem § 11 a normou § 12 uvedeného zák.
Zák. z 19. prosince 1875 č. 86 z. z. upravuje na základě § 50 zák, ze 14. května 1869 č. 62 ř. z. otázku ustanovování osob učitelských na veř. školách národních »přičiněním těch, kteří školu vydržují«, zaručil v § 7 právo presentační, mezi jiným i ošv-u a určil v § 11, že zvolí ten, kdo právo to má, uchazeče, jenž se mu zdá býti nejzpůsobilejším, i oznámí jej do 3 neděl zšr-ě a přiloží k oznámení svému spisy jednací, které se dotýkají zvoleného. Záleží tedy podle tohoto předpisu presentační právo ze dvou úkonů, a to jednak z volby osoby, jež má podle vůle presentátorovy obdržeti uprázdněné místo učitelské, jednak z oznámení projevu této vůle zem. úřadu škol. Dokud nebyla vůle presentátorova oznámena zšr-ě, nepřekročilo řízení presentační hranice interního postupu ošv-u a nelze mluviti o tom, že byla presentace vykonána. Sluší-li však rozuměti vykonáním presentace souhrn obou právě uvedených aktů, potom nelze vykládati ustanovení § 12 cit. zák. o tom, že má presentátor v případě odepření potvrzení presentace zšr-ou předsevzíti do 14 dnů jinou presentaci, jinak než, že musí v této lhůtě nejenom zvoliti osobu, jež má místo učitelské obdržeti, nýbrž že musí v této 14denní lhůtě svou vůli projeviti vůči zšr-ě a jí volbu osoby učitelské oznámiti.
Správnost tohoto názoru vysvítá i z úvahy, že by při opačném názoru nebylo možno, v těch případech, kdy právo presentační přísluší osobě fysické, ani zjistiti, zda osoba tato ve lhůtě 14denní volbu určité osoby provedla a že by tedy mělo ustanovení zák. o tom, že sluší provésti presentaci v určité lhůtě, jiný právní dosah v případech, kdy presentátorem je osoba právnická (korporace) a jiný tehdy, je-li presentátorem osoba fysická. Takovou nesrovnalost nelze ovšem v zákoně předpokládal a dlužno proto míti za to, že presentace není perfektní již provedením volby, nýbrž teprve oznámením zvolené osoby zšr-ě. Není tedy důvodná námitka shora uvedená a není mezi presentačním právem § 11 a právem § 12 cit. zák. žádného rozdílu.
Ježto, jak mezi stranami nesporno, stěžující si ošv opětnou presentaci oznámil zšr-ě po uplynutí 14denní lhůty, byla tato mocí práva devolučního podle § 15 cit. zák. oprávněna vykonati jmenování na místo řiditele při I. obč. škole chlapecké v T. o své újmě a nemá stížnost pravdu, tvrdí-li opak. — — — —
Pokud se konečně stížnost obrací proti způsobu, jak zšr použila práva devolučního, a tvrdí, že řiditel, kterého zšr jmenovala, neodpovídá předpisu čl. IV. zák. č. 306/20, nelze uznati, že by st-l k námitce té oprávněn byl. Devoluce spočívá podle § 15 cit. zák. o právních svazcích učitelstva v tom, že zšr vstoupí pro tento případ v práva presentátora. Jelikož zšr v daném případě právem užila práva devolučního, pozbyl stěžující si ošv pro konkrétní případ obsazení svého presentačního práva, tedy práva spolupůsobiti jako presentátor při jmenování řiditele a nastoupila na jeho místo zšr. Pak ovšem není stěžující si ošv vůbec oprávněn, zasahovati do volby nebo brániti se proti volbě osoby jmenované, jak zšr-ou byla provedena, poněvadž právo ošv-u, spolupůsobiti při výběru osoby, omezuje se na právo presentační a odpadá tedy zánikem presentačního práva (viz nál. Boh. A 6105/26 a 1422/22).

Citace:

č. 1717. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6, s. 531-534.