NPD documents search: Boh. adm., 9 (1927), sv. 2

Č. 6708.

Obecní dávky: O podmínkách pro placení všeobecného a zvláštního vodného v Ružomberku.
(Nález z 8. září 1927 č. 18589.)
Věc: Dr. Isidor K. v R. proti okres, úřadu v Ružomberku o vodné.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Byv upomenut, aby zaplatil vodné v částce 1667 Kč 07 h, předepsané mu obcí R., za dobu od 1. prosince 1922 do 31. prosince 1925, podal st-l odvolání proti předpisu vodného a vytýkal, že mu vodné mělo býti ve smyslu §u 4 pravidel o vybírání vodného v R. předepsáno pouze z oněch místností, kde jest zaveden veřejný vodovod, t. j. z kuchyně, prádelny, koupelny, 2 klosetů a zahrady, tedy v částce ročních 280 Kč. Vodné nemělo však býti vyměřeno z ostatních místností, do kterých vodovod zaveden není, ježto budova jest od vodovodu vzdálena více než 200 m. — Odvolání bylo usnesením ob. zastupitelstva v R. z 12. prosince 1925, a další odvolání nař. rozhodnutím zamítnuto, poněvadž dávka byla správně podle pravidel předepsána.
O stížnosti podané na toto rozhodnutí uvážil nss toto:
Podle §u 2. pravidel o vybírání vodného v obci R. platí majitelé domů, které jsou postaveny na pozemcích, ležících podél potrubí měst. vodovodu, jestliže hranice pozemku neleží dále než 200 m od veř. vodovodní studně, vodní poplatky v §u 3 blíže uvedené, bez ohledu na to, zda si vodovod zavedli, čili nic. Tato dávka platí se podle §u 3 pravidel za každou místnost v budově se nacházející, pokud přesahuje určitý rozměr, paušálním obnosem tam stanoveným. Podle §§ 4 a 5 pravidel platí se zvláštní vodné z místností resp. prostorů tam uvedených, pokud jest vodovod do nich zaveden za určitým účelem, a to rovněž paušálním obnosem tam blíže uvedeným. Podle §u 10 určuje se cena vody pitné neb v domácnosti upotřebené 1 Kč za 1 m8. Jestliže obecní rada nařídila postavení počítadel, a jestliže konsument spotřebuje větší zásobu vody, než na jakou má podle paušálního obnosu nárok, počítaje za 1 m3 1 Kč, jest povinen za zvýšenou spotřebu vody tuto cenu zaplatiti.
Z těchto ustanovení plyne, že možno všeobecné vodné podle §§ 2 a 3, t. j. paušální dávkou, která se vybírá ze Všech místností budovy bez ohledu na to, zda vodovod jest v nich zaveden a bez ohledu na výši spotřeby, vybírati jen tehdy, jestliže pozemek, na němž budova jest vystavěna, se nalézá nejdále 200 m od veřejné vodovodní studně. Jinak lze vybírati jen zvláštní vodné z těch místností, do kterých jest vodovod zaveden, a to paušálním obnosem v §u 4 pravidel uvedeným. § 10 nestanoví nic jiného, nežli že dávka může býti uložena za ono větší množství spotřebované vody, které není kryto paušální dávkou podle §u 3 resp. 4 a 5.
St-l ve svém odvolání vytýkal, že jeho budova je ve vzdálenosti do 200 m od veř. vodovodní studně, a že proto může býti vodné předepsáno jen z těch místností, do nichž vodovod jest zaveden. — Žal. úřad, vyvozuje mylně z ustanovení §u 10 pravidel, že všeobecné vodné ve smyslu §§ 2 a 3 jest platiti v každém případě jako minimum bez ohledu na to, jak jest budova vzdálena od vodovodního potrubí, této námitky vůbec nedbal a odepřel snížení dávky, jehož se st-l v odvolání domáhal.
Bylo proto nař. rozhodnutí podle §u 7 zák. ss zrušiti.

Citace:

č. 6708. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 9/2, s. 166-167.