NPD documents search: Boh. adm., 6 (1924), sv. 2

Č. 4089.

Státní občanství: K výkladu § 11 úst. zák. č. 236/1920.
(Nález ze dne 6. listopadu 1924 č. 19031.)
Věc: Emil N. v G. proti ministerstvu vnitra o státní občanství.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Žal. úřad zamítl nař. rozhodnutím v pořadí instančním nárok st-lem vznesený, aby bylo uznáno, že stal se státním občanem čsl.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí podané uvážil nss takto:
St-l opírá svůj nárok na uznání čsl. státního občanství jednak o ustanovení § 1 č. 3 a § 2, jednak o ustanovení § 11 úst. zák. z 9. dubna 1920 č. 236 Sb. — — —
Ustanovení § 11 zák. č. 236/20 neposkytuje právní podklad pro sporný nárok st-lův. Ustanovení to vztahuje se na osoby, které příslušejí (resp. v době počátku účinnosti zákona příslušely) právem domovským do některé obce ležící v území bývalé říše rak.-uh., jež mírovou smlouvou bylo postoupeno Itálii. Z těchto osob uznává ono ustanovení za státní občany čsl. za předpokladů tam určených jen ty, které přímo před tím než nabyly práva domovského v území právě označeném, náležely právem domovským do některé obce území republiky Čsl. Dřívější domovské právo na území nynějšího státu čsl. zakládá podle toho pro osoby v § 11 označené jejich státní příslušnost k tomuto státu jen tenkráte, když onoho domovského práva pozbyly teprve nabytím domovského práva v některé obci připadnuvší Italii, nikoli však pozbyly-li ho již dříve. St-l byl až do roku 1918, kdy byl pensionován, státním úředníkem v Bolzanu a tedy v místě tom, jež smlouvou mírovou bylo přiděleno Italii, měl podle § 10 zák. z 3. prosince 1863 č. 105 ř. z. ve znění novely č. 222 z r. 1896 ř. z. právo domovské; mohl by tudíž z předpisu § 11 zák. č. 236/1919, vyvozovati právem své státní občanství čsl. jen tehdy, kdyby přímo před tím, než domovského práva nabyl v Bolzanu, byl býval domovsky příslušel do některé obce v území republiky Čsl. Tento předpoklad však u st-le dán není, neboť jak sám ve stížnosti přiznává měl před přeložením do Bolzana své úřední sídlo a také domovské právo ve Windischgarstenu (Horních Rakousích), tedy nikoli v některé obci na území čsl. Jest tedy nař. rozhodnutí zákonem odůvodněno také pokud st-le neuznalo za státního občana čsl. na základě § 11 úst. zák. č. 236/20. — —

Citace:

č. 4089. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 747-748.