Authors:
= Váž. civ., 18 (1936)
PDF

Čís. 15030.
Člen stavebního družstva může v námitkách proti mimosoudní výpovědi, dané mu z důvodu ztráty členství vyloučením, uplatniti neplatnost vyloučení.
(Rozh. ze dne 12. března 1936, Rv I 134/36.) Prvý soud uznal k námitkám vypovídaného člena stavebního družstva proti mimosoudní výpovědi z družstevního bytu výpověď za neúčinnou. V námitkách uplatňoval žalovaný, že jeho vyloučení z družstva, o kteroužto okolnost se opírá výpověď, jest neplatné. Odvolací soud ponechal výpověď v účinnosti.
Nejvyšší soud uložil odvolacímu soudu nové jednání a rozhodnutí.
Důvody:
V rozhodnutích č. 3631, 3849, 9195 a 12501 Sb. n. s. vyslovil nejvyšší soud, že člen, vyloučený ze společenstva zřízeného podle zákona č. 70/1873 ř. z., jest oprávněn domáhati se na soudě žalobou zjištění neplatnosti svého vyloučení ze společenstva. Odvolací soud je však názoru, že žalovaný měl určovací žalobou domáhati se zjištění neplatnosti svého vyloučení ze žalujícího společenstva, a když tak neučinil, že nemůže tuto námitku vznésti ve sporu o mimosoudní výpověď z bytu a že v tomto sporu jde o otázku, zda mimosoudní výpověď byla dána žalovanému platně čili nic a nikoliv o to, zda vyloučení žalovaného ze žalujícího družstva odpovídá stanovám družstva. Tento právní názor je mylný. Má-li žalovaný právo domáhati se určovací žalobou zjištění neplatnosti svého vyloučení z družstva, může zajisté tuto neplatnost svého vyloučení uplatňovati i námitkou ve sporu proti mimosoudní výpovědi z bytu, která mu byla dána jedině z důvodu, že byl ze žalujícího družstva vyloučen a přestal býti jeho členem. Předmětem tohoto sporu je sice mimosoudní výpověď z bytu, ale, poněvadž platnost této výpovědi je závislá na tom, zdali byl žalovaný podle stanov žalujícího družstva platně z družstva vyloučen, je nutno zkoumati, zdali vyloučením žalovaného z družstva nebyly k jeho újmě porušeny stanovy družstva a zdali tedy jsou jeho vyloučení z družstva a následkem toho i vypovědění z bytu platné čili nic. Ježto se odvolací soud následkem svého mylného právního stanoviska touto otázkou nezabýval, trpí napadený rozsudek a odvolací řízení vadností.
Citace:
č. 15030. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 303-304.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).