Č. 4620.Učitelstvo: Příčinná spojitost mezi provdáním učitelky národní školy a jejím vystoupením ze služby školní (§ 3 zák. č. 455/1919) je dána, jestliže učitelka vystoupí ze služby pro chorobu nastalou tím, že provdavši se stala se matkou.(Nález ze dne 18. dubna 1925 č. 7860)Prejudikatura: Boh. 2844, 3435 adm. a j.Věc: Růžena R. roz. B. v Užhorodě proti ministerstvu školství a národní osvěty stran odbytného.Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.Důvody: St-lka, def. učitelka v L., provdala se dne 5. července 1921. Když nejprve pro mateřství a později pro nemoc požívala dovolené v době od 1. dubna 1922 do 30. listopadu 1922 oznámila na konec, že z důvodů zdravotních místa nastoupiti nemůže a žádala za propuštění z učitelské služby a vyměření odbytného.Zšr v Praze rozhodnutím ze 4. srpna 1923 žádosti o odbytné za příčinou provdání nevyhověla vzhledem k ustanovení § 3 zák. č. 455/1919, ježto mezi dobou jejího provdání a mezi dobou vystoupení ze služby školní dnem 30. listopadu 1922 není ani časové ani příčinné souvislosti. Její rekurs byl nař. rozhodnutím zamítnut z důvodů rozhodnutí zšr-y.Stížnost shledal nss důvodnou z těchto úvah:Nss vyslovil již v četných nálezech, tak zejména v nál. Boh. 2844 adm. právní názor, že zák. č. 455 Sb. z r. 1919 v § 3 slovy »vzdá-li se při tom učitelka dobrovolně místa«, nevyjadřuje časovou souvislost mezi provdáním učitelky a dobrovolným vystoupením ze služby, nýbrž souvislost příčinnou mezi oběma skutečnostmi. Na tomto názoru setrvává nss i v tomto případě. Dle toho není okolnost, že st-lka se provdala 5. července 1921 a vzdala se služby 30. listopadu 1922, sama o sobě způsobilá, aby ji zbavovala nároku na odbytné dle § 3 zák. č. 455 z r. 1919.Zbývá tedy zkoumati, zda druhý důvod, o který úřad svoje zamítavé vyřízení opřel, že totiž dle jeho názoru není ani příčinné souvislosti mezi jejím sňatkem a jejím vystoupením ze služby, jest po právu. V tomto směru setrvává nss na právním názoru vysloveném již v nál. Boh. 3435 adm. toho obsahu, že příčinná souvislost mezi sňatkem učitelky veřejné školy národní a jejím vystoupením ze služby ve smyslu § 3 zák. č. 455 z r. 1919 jest dána, když vystoupení učitelky ze služby je do té míry přímým důsledkem jejího provdání, že by za nezměněného stavu věci, tedy nepřistoupily-li okolnosti jiné se sňatkem nesouvisející, k tomuto vzdání se služby nebylo došlo, kdyby učitelka byla zůstala svobodnou.V daném případě jde ze správních spisů, že st-lka provdavši se 5. července 1921, obdržela od školských úřadů nejprve dovolenou pro mateřství pro dobu před porodem i po porode, že dovolená ta jí byla pak prodloužena, když lékařskými vysvědčeními prokázala, že po shléhnutí dne 19. června 1922 musila se podrobiti dvěma operacím 7. července 1922 a 28. července 1922, načež onemocněla trombosou levé dolní končetiny a že vystoupila ze služby 30. listopadu 1922, nemohouc pro zdravotní svůj stav službu na své škole nastoupiti. Za tohoto stavu věci nepodává se úsudek úřadu, že není ani příčinné souvislosti mezi st-lčiným sňatkem a jejím vystoupením ze služby, logicky z obsahu správních spisů resp. je s nimi v rozporu, neboť naopak ze spisů jde, že vystoupení ze služby se strany st-lky bylo způsobeno, nehledě k její — jí nedovolávané — povinnosti sdíleti domácnost svého chotě v Užhorodě, chorobou, která nastala v důsledku toho, že se stala matkou, tedy v důsledku fakta, o němž, pokud aspoň opak není prokázán nelze říci, že by nebyl v příčinné souvislosti s tím, že se provdala (viz též § 44, 92 o. z. o.).K tomu jest ještě podotknouti, že st-lka ve svém rekursu na žal. úřad sice uvedla, že dobrovolně ze služby nevystoupila«; avšak v tomto prohlášení, o které žal. úřad ostatně se ani neopřel, nelze spatřovati překážku pro povolení odbytného ve smyslu § 3 zák. č. 455/ 19, jenž mluví o dobrovolném vzdání se místa, a to proto, že ze souvislosti, ve které st-lka tato slova uvedla, jest zřejmo, že mínila tím toliko říci, že ke svému vystoupení ze služby byla donucena svým zdravotním stavem (způsobeným chorobami vzniklými tím, že provdavši se stala se matkou).