Čís. 10685.Domáháno-li se v žalobě nepeněžního nároku s možností výkupu (§ 410 c. ř. s.) peněžitým plněním, nelze namítnouti započtením vzájemnou peněžitou pohledávku.(Rozh. ze dne 10. dubna 1931, Rv II 128/31.)Proti žalobě, jíž se domáhala žalobkyně na žalovaném vydání krávy a kozy nebo zaplacení jejich hodnoty 3460 Kč, namítl žalovaný, uznav žalobní nárok na vydání krávy a kozy, vzájemnou pohledávku 1360 Kč k započtení na žalobní nárok. Procesní soud prvé stolice zamítl žalobní nárok na vydání krávy a kozy, uznal však žalovaného povinným zaplatiti žalobci 2100 Kč (zažalovaných 3460 Kč po srážce k započtení namítnutých 1360 Kč). Odvolací soud odvolání žalovaného nevyhověl, k odvolání žalobkyně uznal zcela podle žaloby a zamítl návrh žalovaného na započtení vzájemné pohledávky.Nejvyšší soud nevyhověl dovolání žalovaného. Důvody:Žalobkyně domáhala se žalobou, by jí žalovaný vydal krávu a kozu nebo zaplatil jejich hodnotu 3450 Kč. Tento eventuální žalobní návrh byl vpravdě prohlášením ve smyslu § 410 c. ř. s., že se žalovaný zaplacením 3450 Kč může vyhnouti vydání věcí. Předmětem sporu je jen vydání věcí a žádáním případné náhrady 3450 Kč mělo býti žalovanému jen umožněno, by uspokojil žalobkyni. Nejde tu o obligaci alternativní podle § 906 obč. zák., nýbrž o závazek s jediným předmětem plnění, ale s možností výkupu (alternativa facultas). Nemá tedy žalobkyně pohledávku 3450 Kč a není tato předmětem sporu, byť i měl žalovaný možnost vykoupiti se zaplacením náhrady ze závazku k vrácení věcí. Nemůže proto žalovaný právem namítati vzájemnou peněžitou pohledávku k započítání na nestejnorodý nárok na vydání věcí (§§ 1438, 1440 obč. zák.).