NPD documents search: Váž. tr., 19 (1937)

Čís. 5784.

Vládní komisař podle § 105 obec. zřízení pro Čechy není vrchností podle § 187 tr. zák. v oněch obcích, ve kterých je zřízen podle zákona čís. 165/1920 Sb. z. a n. státní úřad policejní.
(Rozh. ze dne 7. ledna 1937, Zm I 1320/36.) Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl zmateční stížnosti obžalovaného do rozsudku krajského soudu, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem zpronevěry podle § 181 tr. z., zrušil rozsudek v odpor vzatý jako zmatečný a vrátil věc soudu nalézacímu, aby o ní znovu jednal a rozhodl.
Z důvodů:
Dříve než bude přikročeno k rozboru zmatečních důvodů podle § 281, čís. 5, 10 tr. ř., dlužno přikročili k rozboru zmatečního důvodu podle § 281, čís. 9 b) tr. ř.
Stížnost uplatňujíc zmatek ten vytýká, že je tu beztrestnost podle § 187 tr. z., ježto trestní oznámení bylo u státního zastupitelství učiněno vládním komisařem města R. teprve dne 9. května 1936 a že celá škoda byla nahrazena již dne 1. dubna 1935.
Rozsudek v odpor vzatý zjišťuje, že se vládní komisař dověděl o zpronevěrách obžalovaného již dne 6. února 1935, tedy před náhradou škody, a že, ježto vládního komisaře dlužno považovali za vrchnost po rozumu § 187 tr. z., nebyla náhrada — nehledě prý k tomu, že nebyla nahrazena škoda celá, — poskytnuta dříve, než se vrchnost o činu dověděla.
Stížnost tu vytýká s hlediska zmatku podle § 281, čís. 9 b) tr. ř., že, ježto vládní komisař tehdy vystupoval jako správce obecního jmění, nejednal jako orgán veřejné správy, jemuž je uloženo s hlediska veřejného řádu, aby dbal o bezpečnost majetku stíháním majetkových deliktů.
Tento názor je mylný, neboť vládní komisař po rozumu § 105 obec. zřízení pro Čechy zřizuje se ke spravování týchž věcí, jaké má spravovali starosta, a přísluší mu tudíž podle § 59 cit. zák. též dohlíželi nad místní policií, která má podle § 28 cit. zák. přihlíželi k bezpečnosti osob a jmění. Je tudíž, jak již blíže vyloženo v rozhodnutí čís. 2410 Sb. n. s., vládní komisař vrchností po rozumu § 187 tr. z.
To však platí jen tam, kde není ve smyslu zákona čís. 165/1920 Sb. z. a n. vládou zřízen státní úřad policejní. Úřady ty mají podle § 2 cit. zák. převzíti dosavadní obor působnosti obecní, pokud se týče policie bezpečnostní, mravnostní a čelední.
Vyhláškou ministra vnitra čís. 83/1923 Sb. z. a n. zřízeno bylo policejní komisařství v K. V., do jehož působnosti spadá podle § 2 cit. vyhlášky obvod obce R. Působnost tohoto policejního komisařství vztahovala se pak podle § 3, čís. 5 cit. vyhlášky na péči o bezpečnost osoby a majetku. Se zřetelem na to nebyl od zřízení policejního komisařství v K. V. starosta, resp. vládní komisař v R. již vrchností ve smyslu § 187 tr. z.
Se zřetelem na to bylo rozhodné, jak dalece byla škoda nahrazena před oznámením učiněným státnímu zastupitelství dne 9. května 1936, Stížnost v tom směru uplatňuje zmateční důvod podle § 281, čís. 5 tr. ř. a vytýká v tom směru rozsudku neúplnost, a to právem.
Vzhledem k vývodům, které činí stížnost s hlediska zmatku podle § 281, čís. 10 tr. ř., dlužno podotknouti, že zpronevěry obžalovaným páchané souvisely spolu časově, místně a osobou poškozené obce. Nutno tudíž k beztrestnosti, aby byla nahrazena škoda vzniklá všemi útoky obžalovaného před tím, než bylo učiněno oznámení u státního zastupitelství a dlužno považovati za zpronevěřenou celou sumu, i když část její byla před' oznámením nahrazena.

Citace:

čís. 5784. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1937, svazek/ročník 19, s. 22-24.