Čís. 8246.


Nevzdala-li se strana odvolacího líčení (§ 492 c. ř. s.) a, ač řádně obeslána, nedostavila se k odvolacímu líčení, jež bylo odročeno, jest zmatkem podle § 477 čís. 4 c. ř. s., nebyla-li obeslána k odročenému odvolacímu líčení.
(Rozh. ze dne 24. srpna 1928, Rv I 477/28.)
Žalobu o vyklizení služebního bytu procesní soud prvé stolice zamítl. V odvolací odpovědi nezřekl se žalovaný podle § 492 c. ř. s. odvolacího líčení a byl také k odvolacímu roku na den 30. září 1927 řádně předvolán, nesúčastnil se ho však. Při tomto roku bylo jednání odročeno na den 15. listopadu 1927, ku kterémužto roku žalovaný nebyl obeslán. Odvolací soud rozsudkem ze dne 15. listopadu 1927 odvolání vyhověl a uznal podle žaloby.
Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek a uložil odvolacímu soudu, by dále jednal a znovu rozhodl. Důvody:
Dovolání jest důvodné podle čís. 1 § 503 a čís. 4 § 477 c. ř. s., uplatněný důvod dovolací jest opodstatněn. Dovolatel nezřekl se v odvolací odpovědi podle § 492 c. ř. s. odvolacího jednání. Byl také k odvolacímu roku na den 30. září 1927 položenému řádně obeslán, tohoto se však neúčastnil. Poněvadž při tomto roku došlo k odročení odvolacího jednání za účelem provedení připuštěných důkazů na den 15. listopadu 1927, což bylo přítomnému zástupci žalobcovu ústně prohlášeno, měl býti dovolatel podle § 131 třetí odstavec c. ř. s. k novému jednání odvolacímu znovu obeslán, což se však nestalo. Podle § 491 c. ř. s., když se jedna nebo obě strany nedostavily k odvolacímu jednání, má býti o odvolání jednáno a rozhodnuto, přihlédajíc k tomu, co jest uvedeno v odvolacím spise a v učiněném snad přípravném podání (§ 468). To však týká se pouze stran dobrovolně k odvolacímu jednání se nedostavivších a neplatí to ve příčině stran, jimž možnost před soudem projednávati odňata byla nezákonným postupem, zejména opominutým doručením. Zmeškání odvolacího jednání přináší straně škodlivé následky procesuální, což platí zejména v tomto případě, v němž proveden byl důkaz listinami, a dovolateli bylo znemožněno, by při provedení tohoto důkazu vykonal práva mu příslušející. Slušelo tedy uznati, že odvolací rozsudek jest stižen zmatečností podle čís. 1 § 503 a čís. 4 § 477 c. ř. s.; proto bylo důvodnému dovolání vyhověti.
Citace:
Čís. 9787. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 501-502.