Čís. 3461.Ku zamítnutí žádosti o výmaz zaznamenaného práva stačí průkaz odpůrcův, že byla žaloba spravovací včas podána, a nelze se knihovnímu soudci zabývati legitimací stran rozepře.(Rozh. ze dne 5. února 1924, R I 35/24.)Žádosti majitele domu, by vložen byl výmaz záznamu zástavního práva soud prvé stolice vyhověl, rekursní soud žádost zamítl.Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.Důvody:Vyřizuje žádost za výmaz záznamu práva zástavního, má knihovní soudce říditi se ustanovením druhého odstavce §u 45 knih. zák. a žádost ihned zamítnouti, má-li průkaz o tom, že spravovací žaloba byla včasně podána; jinak ustanoví rok, při němž jest prenotantu prokázati, že žalobu v čas podal. Prokázal-li tedy v tomto případě odpůrce stěžovatelů při roku dne 22. září 1923, že žalobu dne 27. června 1923, tedy ještě před uplynutím lhůty ku spravení záznamu, do 30. června 1923 mu povolené, podal a, zjistil-li knihovní soud, že předmětem žaloby jest spravení záznamu, jehož výmazu vlastník hypotéky se domáhá, bylo tím vyhověno předpisu §u 45 knih. zák., který požaduje jen formální průkaz o podání spravovací žaloby, a měl tedy knihovní soud žádost o výmaz knihovního záznamu zamítnouti, nebyl však oprávněn přezkoumávati procesní oprávnění žalovaných, poněvadž o něm jen pořadem práva lze rozhodnouti a jen když bylo ve sporu namítáno, což plyne i z ustanovení §u 41 písm. c) knih. zák., ze slov »cestou sporu«. Rekursní soud posoudil tudíž věc zcela správně, když, zjistiv včasné podání spravovací žaloby, žádost stěžovatelů o výmaz zaznamenaného zástavního práva zamítl, a neměl se již ani zabývati právní otázkou, zda je spravovací žaloba přípustnou proti singulárnímu nástupci prenotatovi či nikoli.