NPD documents search: Váž. civ., 10 (1928), sv. 2

Čís. 2325.

Kupitel jest oprávněn odmítnouti zboží, jež zaslal mu prodatel předčasně, žádaje zároveň zaplacení kupní ceny.
(Rozh. ze dne 27. února 1923. Rv I 1055/22.)
Dle smlouvy z konce prosince 1920 měla žalobkyně dodati žalované zboží (látky) koncem února 1921. Žalobkyně zaslala zboží již 15. ledna 1921 a požadovala zaplacení kupní ceny při obdržení zboží, žalovaná však odmítla přijetí zboží pro předčasnost. Žalobu o zaplacení kupní ceny oba nižší soudу zamítly, odvolací soud mimo jiné z těchto důvodů: Dle ustanovení čl. 326 obch. zák. a §u 902 obč. zák., byl-li určen čas, kdy smlouva se má splniti, má býti závazek splněn v tomto určeném čase. Dle ustanovení čl. 342 obch. zák. musí býti cena kupní, pokud jinak nebylo ujednáno, zapravena při odevzdání zboží. Poněvadž ohledně placení zboží strany ničeho neujednaly, měla býti cena za ně zaplacena teprve koncem února 1921, kdy zboží zasláno býti mělo. Z posudku znalce plyne dále, že zboží, o něž se jedná, prodává se pravidelně až v březnu, tak že žalovaná mohla míti zájem na tom, aby jí zboží teprve koncem února 1921 bylo zasláno. Žalobkyně zaslala nejen zboží 5 až 6 neděl dříve, než je zaslati měla, nýbrž žádala též dřívější jeho zaplacení. To odporovalo úmluvě i předpisům citovaných zákonných ustanovení a proto byl žalovaný, přihlížejíc i k ustanovení §u 1413 obč. zák. oprávněn, odmítnouti přijetí zboží. Žalobkyně snaží se sice dovoditi, že žalovaná měla zboží podržeti, třeba jí bylo předčasně zasláno a brániti se proti placení ceny kupní, ale neprávem. Vždyť, nehledíc k tomu, že plnění žalobkyně odporovalo nejen úmluvě i zákonu, mohlo předčasné převzetí zboží žalovaným míti pro něho nepříznivé následky. Již dle posudku znalce šlo o zboží prodejné až v březnu. Převzetím zboží stala by se žalovaná jeho vlastnicí a jako taková musila by nésti všechny důsledky z toho vyplývající. Musila by nésti na příklad nebezpečí jeho poškození, znehodnocení, zkázy a pod., čehož žalobkyně byla by sproštěna a v čas splatnosti kupní ceny tuto požadovati mohla.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání. Důvodу:
Koncem prosince 1920 došlo mezi stranami ke kupní smlouvě, podle níž mělo býti žalované straně dodáno prodané zboží koncem února 1921. Nezáleží na tom, co strany smluvily před tím, neboť dřívější ujednání bylo změněno touto novou smlouvou, znějící přesně a určitě. Plnila-li žalující strana již v polovici ledna 1921, požadujíc zároveň plnění druhé strany, neplnila smluveným způsobem podle §u 902 obč. zák. a čl. 326 obch. zák., neboť neuvedla skutečností, z nichž by dalo se souditi na to, že nebyla vázána ujednáním co do doby plnění. Podle §u 1413 obč. zák. záleželo na žalované straně, zda plnění přijme či odmítne. Odvolací soud správně odůvodnil, proč žalovaný nemohl býti nucen, by přijal předčasné plnění. V tomto směru nejsou pro soud závaznými ani posudek znalcův ani okolnost, že žalující strana je velkoobchodníkem. Žalovaný byl proto oprávněn odepříti přijetí zboží jemu předčasně zaslaného. Nezáleží na tom, že projevil ochotu je přijati za určitých podmínek, na něž strana žalující však nepřistoupila. Tato strana byla zpravena žalovaným o tom, že zboží nepřijal a pro ni složil je u speditéra. Záleželo na ní, by zboží od speditéra převzala a je ve smluvené době žalovanému opětně jako plnění nabídla. Toho však žalobkyně neučinila, nýbrž již 22. února 1921, tudíž ještě před smluvenou dobou plnění, zažalovala kupní cenu, aniž se v žalobě nabídla k vzájemnému plnění, anebo ve smluvené době skutečně plnila. Za těchto okolností nemůže žalobkyně požadovati plnění druhé strany, t. j. zaplacení kupní ceny za zboží ve skutečnosti nedodané smluveným způsobem (§§ 1052, 1061, 1047 obč. zák.).

Citace:

Rozhodnutí č. 2325. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 346-347.