NPD documents search: Boh. adm., 10 (1928), sv. 2

Čís. 11457.

Bylo-li o vklad vlastnictví pro nabyvatele nemovitosti zažádáno teprve po povolení exekuce na nemovitost proti jejímu dřívějšímu vlastníku, nemůže nabyvatel nemovitosti uplatňovati nepřípustnost této exekuce podle § 37 ex. ř.
(Rozh. ze dne 5. března 1932, Rv I 336/31.)
Žalobě Antonína M-a proti Františce M-ové, by exekuce vedená Františkou M-ovou proti Františku M-ovi k vydobytí peněžité pohledávky vnucenou správou polovice nemovitosti připsané knihovně žalobci Antonínu M-ovi byla prohlášena nepřípustnou, oba nižší soudy vyhověly.
Nejvyšší soud žalobu zamítl.
Důvody:
Nižší soudy celkem souhlasně věc po právní stránce posoudily tak, že kupní smlouvou ze dne 10. května 1929 pozbyl František M. spoluvlastnictví sporného přídělového pozemku čís. kat. 254/29, a že toto uvedenou smlouvou přešlo na Antonína M-a, takže mu přísluší právo, které výkon exekuce povolené proti Františku M-ovi vnucenou správou onoho pozemku nedopouští. První soud proto žalobě vyhověl a napadeným rozsudkem bylo rozhodnutí to potvrzeno. Oba soudy budují své právní posouzení o přechodu práva vlastnického k pozemku čís. kat. 254/29 na Antonína M-a na tom, že smlouva o převodu vlastnictví je platná, pokud se týče, že nabyla schválením Státním pozemkovým úřadem účinnosti k době jejího uzavření. Dovolání právem napadá toto právní posouzení s hlediska § 503 čís. 4 c. ř. s. jako pochybené. Podle § 7 záborového zákona čís. 215 z roku 1919 v doplněném doslovu § 18 a) zákona čís. 108/21 sb. z. a n. byla platnost a účinnost řečené trhové smlouvy vázána na podmínku, že Státní pozemkový úřad smlouvu schválí, a bylo splnění této smlouvy před jejím schválením nejen nedovolené, nýbrž přímo trestné (viz zdejší rozhodnutí čís. 9718 sb. n. s.). Toto schválení se stalo ovšem 17. března 1930. Než směrodatné pro přechody práva vlastnického je ustanovení §§ 431, 438, 440 zák., tedy doba vkladu smlouvy, pokud se týče žádosti za něj. Za tento vklad zažádáno bylo podle spisů dne 25. března 1930, tedy po té, kdy žádost o výkon poznámky vnucené správy ve věci E 1856/29 povolené krajským soudem v Ch. došla knihovního soudu a kdy ve věci E 600/30 podán byl návrh u knihovního soudu, který vnucenou správu v tomto případě povolil, po povolení exekucí, jež se stalo dne 1. listopadu 1929, pokud se týče 21. března 1930. Teprve po dni 25. března 1930 nemohla býti vedena vnucená správa proti Františku M-ovi, ježto teprve tímto dnem pozbyl vlastnictví ku spornému pozemku. Exekuce povolené před 25. březnem 1930 byly povoleny právem podle knihovního stavu a nemůže žalobce uplatňovati nepřípustnost exekuce podle § 37 ex. ř. z důvodu později nabytého práva vlastnického (§§ 98 a 104 ex. ř.).

Citace:

č. 11457. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 262-263.