NPD documents search: Právník, 66 (1927) - Třetí sjezd německých právníků v Československu

10. Je-li bezpečný průvod (glejt), jenž ruší účinnost zatýkacího rozkazu, udělen s podmínkou, že bude složena záruka, pak lze extradiční (průvozní) žádost dočasně odvolati teprve, až je kauce složena.
(Případ »Švarda«, č. 1376/36-18 min. sprav.).
Československý státní příslušník X. byl podle úmluvy mezi ČSR. a král. Nizozemským ze 4. prosince 1931 o vydávání zločinců a právní pomoci ve věcech trestních (č. 65/1932 Sb. z. a n.) vyžádán z Holandska ke stíhání pro zločiny §§ 183, 184, 205a) tr. zák.; vláda německá pak byla požádána o průvoz územím říše Německé podle čl. 13 smlouvy mezi ČSR. a říší Německou z 8. května 1922 o vydávání zločinců a jiné právní pomoci ve věcech trestních (č. 230/1923 Sb. z. a n.). Když X. byl v Nizozemsku zatčen a vzat do vydávací vazby, požádal obhájce obviněného ministerstvo spravedlnosti v Praze o udělení bezpečného průvodu (glejtu)1 podle §§ 419, 420 tr. ř.; šlo o trestní věc ze země České, tudíž z oblasti trestního řádu z r. 1873, jemuž tato instituce — na rozdíl od slovenského trestního řádu2 — je známa. Bezpečný glejt byl obviněnému k rukám jeho obhájce povolen dne 8. ledna 1936 na jistotu 50000 Kč a s účinností do 25. ledna 1936.
O vlivu uděleného bezpečného průvodu na řízení vyžadovací a průvozní bylo uváženo takto: O vydání (průvoz) ke stíhání lze žádati jen, existuje-li extradiční (průvozní) titul. Jím je soudní zatýkací rozkaz, zatykač. Bezpečný glejt ruší účinnost zatykače, takže obviněný, vykáže-li se jím bezpečnostním úřadům, ať tuzemským, ať cizozemským, nemůže býti jimi zatčen, ani vzat do procesní vazby, ani v ní dále držen pro trestný čin v glejtu uvedený. Osobě, jež bezpečný glejt obdržela, třeba umožniti, aby se mohla ve stanovené lhůtě dostaviti dobrovolně k československému vyšetřujícímu soudci. Proto je nutno prozatímně suspendovati extradiční i průvozní řízení a zaříditi u vlád, jež byly požádány o extradici a průvoz, aby zatčený byl prozatímně propuštěn z vydávací vazby a aby v řízení extradičním ani průvozním nebylo prozatím pokračováno. Když pak se obviněný dostaví před čsl. soud a splní tak hlavní podmínku bezpečného průvodu, tu odvolá soud zatykač a teprve potom odvolá ministerstvo spravedlnosti definitivně extradiční a průvozní návrh. Je-li bezpečný glejt udělen s podmínkou, že bude složena kauce, pak je nutno vyčkati se suspensi extradičního a průvozního řízení do té doby, až je jistota u soudu složena.
Obviněný, který se dobrovolně dostaví do ČSR. na bezpečný glejt a vydá se tak sám v moc stíhajícího státu, není ovšem chráněn zásadou výlučnosti a může býti stíhán pro všechny trestné činy, a to i pro ty, pro které jinak by vydání nebylo ani povoleno. To je rub privilegia bezpečného glejtu.3
Jde-li o extradici k odpykání trestu, tu arci nelze uděliti bezpečný průvod vůbec, neboť tento nechrání před trestní vazbou, nýbrž jen před vazbou procesní.

Srov. Právník 1928, str. 457, 521 a Kronberger: Řízení vyžadovací 1931, str. 51.)
Pro celý stát se bezpečný glejt zavádí v § 502 osnovy čsl. tr. ř. z r. 1929.
Srov. Právník 1932, str. 684.

Citace:

Je-li bezpečný průvod (glejt), jenž ruší účinnost zatýkacího rozkazu, udělen s podmínkou, že bude složena záruka, .... Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1936, svazek/ročník 75, číslo/sešit 6, s. 394-395.