Čís. 12251.
Nárok ze správy podle § 1397 obč. zák. promlčuje se v tříleté lhůtě § 1489 obč. zák.
Převodce pohledávky ručí příjemci i za útraty, jež byly spojeny s bezúspěšným dobýváním pohledávky.
(Rozh. ze dne 30. prosince 1932, Rv II 451/31.) Žalovaný postoupil žalující firmě na krytí svého dluhu za dodané mu zboží své pohledávky za Gustavem J-em v celkové výši 11433 Kč 80 h. Žalující firma vedla k vydobytí této pohledávky proti J-ovi spor, jejž sice vysoudila, avšak exekuce k vydobytí přisouzené pohledávky zůstala bezvýslednou. Žalobou, o niž tu jde, domáhal se žalobce na žalovaném z důvodu jeho ručení za dobytnost postoupených pohledávek náhrady postoupených 11433 Kč 80 h a náhrady útrat soudního vymáhání pohledávek proti J-ovi. Oba nižší soudy uznaly podle žaloby, odvolací soud uvedl v otázce, o niž tu jde, v důvodech: Nelze souhlasit! s názorem odvolatelovým, že zažalovaný nárok zanikl uplynutím šestiměsíční propadné lhůty § 933 obč. zák. Jde ovšem o ručení ze správy, jež však jest zvlášť upraveno ustanovením § 1397 obč. zák. Na tento případ nelze proto použiti § 933 obč. zák. Podle § 1397 obč. zák. ručí převodce přejímateli při úplatném postupu za pravost a dobytnost postoupené pohledávky až do výše úplaty. V § 1398 obč. zák. nazývá se tento nárok přejímatele pohledávky odškodněním a, poněvadž není stanovena zvláštní lhůta promlčecí, platí tříletá lhůta § 1489 obč. zák., kterážto lhůta v tomto případě ještě neprošla. Pokud se týče útrat 2340 Kč 45 h vzniklých žalující firmě vedením sporu proti J-ovi, jde o útraty, které byly žalující firmě způsobeny zažalováním a vymáháním postoupených pohledávek. Útraty ty jsou příslušenstvím postoupených pohledávek a nejsou tedy ustanoveným omezením ručební povinnosti postupitele podle § 1397 obč. zák. nijak dotčeny. Nelze také přehlédnouti, že žalovaný postoupil žalující firmě pohledávky, jak nesporno, jen ke krytí svého dluhu za prodané a dodané mu zboží a že žalující firma snaživši se vymáhati postoupené pohledávky proti dlužníku, vynaložila s tím spojené náklady vlastně za žalovaného v jeho zájmu.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Nesprávné právní posouzení věci vytýká dovolatel napadenému rozsudku v otázce promlčení a náhrady útrat vzniklých žalobkyni vedením sporu proti postoupenému dlužníkovi. Leč neprávem. Pokud se týče promlčení, posoudil odvolací soud věc úplně správně a dovolatel se poukazuje na příslušné důvody napadeného rozsudku, jež se shodují s názorem nejvyššího soudu, vysloveným v rozhodnutí sb. n. s. čís. 7189. Pokud však jde o útraty sporu, jest je považovat! za součást nároku ze správy, jež jest hraditi mimo hodnotu, již dostal dovolatel za postoupenou pohledávku, poněvadž převodce pohledávky ručí podle § 1397 obč. zák. i za její dobytnost, s dobýváním však tyto útraty byly nutně spojeny. Pokud totiž neprovedl příjemce pohledávky bez úspěchů spor proti postoupenému dlužníku o zaplacení postoupené pohledávky, nemůže se proti převodci domáhati žalobou náhradního nároku (srov. rozh. sb. n. s. čís. 49).