Čís. 98.


Kdo i s uzamčeným v ní obsahem odcizí schránu, chovanou v místnosti neuzamčené, dopustí se ohledně obsahu krádeže na věcech uzamčených.
(Rozh. ze dne 25. října 1919, Kr I 388/19.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zrmateční stížnost obžalovaného Jana B. do rozsudku krajského soudu v Plzni ze dne 24. června 1919, jímž byl Jan B. uznán vinným zločinem krádeže dle §§ 171, 173, 174 II. c), 176 II. a) tr. z., mimo jiné z těchto
důvodů:
Brojí-li zmateční stížnost proti kvalifikaci krádeže dle § 174 II. c) tr. z., poněvadž koš sám nebyl uzamčen v jiné schránce, snad ve vagonu, takže by se obžalovaný jen po odstranění této překážky ku koši dostati mohl, nechává nepovšimnuto, že odcizen byl obžalovaným nejen koš sám, nýbrž i jeho obsah. Tento obsah byl ovšem vůči obžalovanému věcí uzamčenou, neboť jen po násilném otevření koše mohl se ho obžalovaný zmocniti. Že se obžalovanému jednalo též o obsah koše, že si chtěl osvojiti i obsah koše, vysvítá nejlépe z jeho vlastního hájení se; udal, že vzal koš, protože myslel, že v košíku je mouka. Jelikož pak cenu obsahu tohoto převyšující 50 K rozsudkem jest zjištěna, jest i kvalifikace krádeže dle § 174 II c) tr. z. po zákonu dána.
Citace:
Čís. 98. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1921, svazek/ročník 1-2, s. 148-148.