NPD documents search: Boh. adm., 7 (1925), sv. 2

Č. 4996.

Policejní právo trestní. — Zemědělství. — Mimořádná opatření: Ve věcech přestupkových podle § 17 zákona č. 683/1920, o opatření strojených hnojiv, rozhoduje na Slovensku ve třetí stolici ministr vnitra, nikoliv ministr zemědělství.
(Nález ze dne 8. října 1925 č. 18227).
Věc: Richard B. v O. proti exposituře ministerstva zemědělství v Bratislavě o trestní náíez.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Rozsudkem z 28. dubna 1924 uznal okresní úřad v Čadce st-le jako representanta a plnomocníka firmy »Účastiniárská spoločnosť pre mlýnový a dřevový priemysel« v O., vinným přestupkem § 17 zákona č. 683/1920 a odsoudil jej na základě § 2 zákona č. 337/1920 k peněžité pokutě 3000 Kč a v případě nedobytnosti k uzamčení na 5 měsíců — z důvodu, že st-l nevyplnil dotazník, který jmenované firmě zaslalo — na základě odst. 2. článku I. vl. nař. č. 131/1921 — »Sdruženie majitelov lesov na Slovensku.« Z tohoto rozsudku odvolali se jak st-l tak i zmíněné Sdruženie. Rozhodnutím ze 7. října 1924 zrušil župní úřad v Turč. Sv. Martině rozsudek I. stolice a zastavil další trestní řízení. K dalšímu rekursu »Sdruženie« zrušil žal. úřad rozhodnutí župního úřadu a vyslovil, že rozsudek I. stolice »zůstane v plné platnosti.«
Maje rozhodovati o stížnosti do tohoto rozhodnutí musil se nss nejprve z povinnosti úřední zabývati otázkou, zda nař. rozhodnutí bylo vydáno žal. úřadem v mezích jeho příslušnosti. V tomto směru dospěl pak soud k těmto závěrům:
Vydávaje nař. rozhodnutí vystupoval žal. úřad jako úřad III. stolice ve věci přestupku § 17 zákona z 22. prosince 1920 č. 683 Sb. Podle § 1 uh. polic, trest. ř. (nař. býv. uh. min. vnitra a sprav. č. 65000 ex 1909) přísluší rozhodovati ve věcech přestupkových, jichž stihání jest přikázáno úřadům správním, v III. stolici příslušnému ministrovi. V posledním odst. téhož § Se pak stanoví, že v oněch trestních záležitostech, jichž rozhodování v III. stolici není výslovně přikázáno ministru jinému, rozhoduje v III. stolici ministr vnitra. Cit. zákon č. 683/1920, který v § 17 stanoví, že činy tam uvedené trestají se bez újmy případného stihání soudního podle ustanovení § 2 zák. z 15. dubna 1920 č. 337 Sb. — totiž úřady politickými a na území dříve uherském adm. polic. vrchnostmi — nemá výslovného ustanovení, že v těchto přestupkových věcech rozhoduje v III. stolici min. zeměd. Takovéto výslovné ustanovení není také obsaženo ani ve vl. nař. z 30. března 1921 č. 131 Sb., které bylo vydáno na základě §§ 11 a 18 cit. zák. č. 683 z r. 1920, ani v § 2 cit. zák. čl. 337 z r. 1920. Takovýto předpis nelze však vzhledem k svrchu zmíněnému obsahu § 1 uh. pol. tr. řádu shledávati ani v ustanovení § 18 cit. zák. č. 683 z r. 1920, kdež se stanoví, že provedením tohoto zákona pověřují se ministři zeměd., fin., obch. a pro zahr. obchod, ani v ustanovení článku IV. cit. nařízení č. 131 z r. 1921, v němž se stanoví, že toto nařízení provedou ministři svrchu jmenovaní. Ježto tedy v cit. zákoně č. 683 z r. 1920 není kompetence rozhodovati v III. stolici ve věcech přestupků tohoto zákona výslovně přikázána min. zeměd., jest podle § 1 uh. pol. tr. řádu příslušným rozhodovati o těchto přestupcích v III. stolici jedině ministr vnitra. Nař. rozhodnutí jest tedy aktem úřadu nepříslušného, tudíž aktem zmatečným, a bylo proto nař. rozhodnutí zrušiti podle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 4996. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 7/2, s. 291-292.