NPD documents search: České právo, 17 (1935) - Glossy k § 8 a násl. osnovy nového advokátního řádu.

F. Kovář:
Glossy k § 8 a násl. osnovy nového advokátního řádu.

V důvodové zprávě k osnově nového advokátního řádu utvrzuje se, že osnova nepřináší a že to není také jejím účelem rozmnožení advokátní agendy. Toto tvrzení však není správné, neboř v § 8. osnovy jest uvedeno něco, čeho dosud nebylo v žádném advokátním řádě tím méně v dosavadním, oč advokáti vídenští za monarchie již v roce 1826, 1840, 1844, 1849 a 1850 marně usilovali a čeho teprve nyní naším advokátům za republiky má se dostat uzákoněním, že totiž vedle jejich příslušné činnosti poradní a zastupovací jsou také povoláni sepisovati listiny. Není blíž uvedeno, o jaké listiny se jedná. Ovšem v následujícím §u téže osnovy jest určeno, že advokát i případný jeho společník nesmí převzíti zastupování ani udílení rady, když v téže věci nebo ve věci s ní souvisící zastupuje stranu druhou nebo jí udílí právní poradu a je-li tu rozpor zájmů. Důsledkem tohoto jasného a přesného ustanovení jest usuzovati, že se jedná o listiny soukromé ve věci vždy jenom jedné strany zájmové čili o listiny jednostrané, sepsané vždy pro svou jednu stranu zájmovou ať si již tato strana sestává z jednoho nebo více jednotlivců a že advokát i případný jeho společník nemá sepisovati listiny zároveň také pro tu druhou stranu zájmovou nebo pro ty druhé strany zájmové ať už to je také jen jednotlivec anebo více jednotlivců čili, že jest vyloučen ze sepisování listin dvou nebo vícestranných.
Dle § 12. téže osnovy jest advokát povinen zachovávati čest a vážnost stavu, jednati poctivě a má své povinnosti svědomitě plniti.
Jiných kautél proti zneužití poradní a zastupovací působnosti advokátovy návrh nemá na rozdíl od přísných opatření proti zneužití působnosti notářovy.
Dosud uvedené zásady v navrženém řádě zřetelněji a srozumitelněji vyjádřené než v dosavadním řadě byly, jsou a zůstanou základnou advokátského povolání, neboť advokát ve sporech i v nesporech nemá a nemůže jinak jednati a pracovati, než udíleti právní porady vždy jen té jedné straně zájmové a ji zastupovati a nikoli zároveň sloužiti dvěma nebo více stranám kolisních zájmů jako jest při sepisování smluv a nebo při projednání pozůstalostí s protichůdnými účastníky.
Advokáti mají míti též danou možnost tarifového rozpětí svých odměn, neboť jejich § 17. ad 4) návrhu zní: »Závazné sazby za práce advokátní v řízení soudním ve věcech jednoduchých častěji se opakujících a nebo takových, které připouštějí průměrné ocenění, mohou býti stanoveny jen vládním nařízením po slyšení vrchní advokátní komory — (nově navrhovaná druhá instance pro věci advokátní na místě vrchního soudu) — tím však není dotčeno právo účastníků smluviti se s advokátem o výši odměny.« Takového obdobného ustanovení návrh nového notářského řádu nemá. Vzhledem k tomu mohli by advokáti nepovolaní ku sepisování dvoustranných a nebo vícestranných listin tyto vyhotoviti jako soukromé osoby a nikoli jako přísežní svědomití advokáti třeba z příčin konkurenčních jak to činí peněžní ústavy se svými soukromými listinami pro své účastníky zdarma.
Dle dosavadního zákonodárství § 1., 2., 3., 5., 40., 52. atd. nynějšího notářského řádu, pak § 293. nespor, říz. z 9. srpna 1854 č. 208 ř. z. a nař. min. z 8. června 1857 č. 114 ř. z. o pokoutnictví přísluší sepisování soukromých právních listin vedle listin veřejných z povolání jen notářům za jejich sazební poplatky a také sazebníky na to nikomu jinému ani advokátům vydány nebyly.
Jinak ovšem může sepisovati soukromé právní listiny každý jako soukromník ale zadarmo.
O nějakém vydrženém právu sepisovati bilaterární listiny smluvní a pozůstalostní podání, jak to činí advokáti per nefas od dob parcelačních, nemůže býti řeči, neboť ideové povolání advokátské bylo, jest a bude vždycky stejné. Jenom jest nepochopitelno, že se vůči té jejich činnosti nevyvolalo kárné stanovisko nejvyššího soudu dříve vídeňského a nyní brněnského v uvedených směrech. Již v roce 1911 a před tím jednalo se ve vídeňské sněmovně o nový řád advokátní a notářský a žádalo se, aby knihovní listiny byly výhradně sepisovány notáři, než ale bylo proti tomu namítáno, že by notáři sami na to nestačili, jako by k tomu domnělému nestačení nebylo lze snadno odpomoci rozmnožením míst notářských, na která by při dočasném někdy nedostatku způsobilých kandidátů notářství mohli být ustanovení žádající o to a kvalifikovaní k tomu jednotlivci ze širokých řad advokátů. Stejně možná odpomoc by byla i nyní velmi vhodná a časová a měla by se chystanými řády též uzákonit ve prospěch obou stavů.
S ohledem na dosavadní i budoucí řády, pokud budou správně ideovými, nemohou jinak jednati a jinou práci konati než vždy a) advokáti jen své jedné straně zájmové právní porady udíleti a ji zastupovati,
b) notáři strany poučovati, jim vykládati a vysvětlovati a vésti mezi stranami právní řízení a
c) soudcové nestranně vyřizovati.
Advokát zastupuje, notář upisuje a soudce rozhoduje. Advokát jest se stranou, notář mezi stranami a soudce nad stranami. Advokát (přivolaný, přivzatý, zástupce, zastánce, řečník, obhájce) jest právním mužem útoku na jedné straně a obhajoby na druhé straně, notář (listinář) jest právním mužem důvěry a víry a soudce jest právním mužem nestrannosti a spravedlnosti. Všichni jsou muži práva a každý z nich má své kolise, při kterých jest vyloučen z jednání a práce a nemá jeden druhého hleděti stavěti do stínu a nešetrně sahati do jeho oboru a odboru. Advokáti dle vlastních slov v důvodové zprávě ustoupili po zralé úvaze od požadavku legalisace advokátských listin ve správném asi předpokladu, že by to bylo pro ně jen darem danajským proti jejich ideovému povolání a že by to bylo pramenem a zdrojem rozporu zájmů a výluk ze sepisování žalob a ze zastupování ve sporech z těchže jimi sepsaných a legalisovaných listin. Ostatně snad ani všichni advokáti by nechtěli provádět autorisační legalisace, co konali ve středověku u zemských desk slavný právník Všehrd a jeho nástupci a pak v novověku notáři a soudcové, kteří poslednější po civilním řádu soudním ve věcech sporných následkem zmocnění, uvedeného v soudní instrukci, legalisace jakoby menší a nižší službu šmahem přesunuli na kancelářské úředníky, jak asi by advokáti předali sepis soukromých listin i s legalisacemi svým zkušenějším zaměstnancům.
Protestujeme proti zamýšlenému rozšiřování domnělých práv advokátů přes jejich pravé ideové povolání poradné a zastupování na úkor notářů a žádá se, pokud by advokátům rozšiřovaná práva »sepisovati listiny« a důsledkem toho »přejímati deposita« přece byla přiřknuta a nebylo jim dosavadní sepisování listin a přejímání deposit per nefas kompetentně správně a výslovně odňato, aby také jim byly ukládány povinnosti zámkové a fondové, to vše v zájmu veřejnosti právě tak, jak se to nyní chystá pro notáře, — neboť též v novinách ze soudních síní často čteme o zpronevěře toho kterého advokáta, aniž bychom se dověděli, že to stav advokátů jako kollektiv hleděl anebo hledí hraditi poškozencům, jak to dosud činil a činí stav notářů.
Výsledkem těchto všech úvah a zdůvodněných pochybností vypsaných v tomto článku jest důtklivá výzva na advokáty a na ministerské referenty, pokud by byl ještě čas, aby co se týče do onoho § 8. nepatřičně vložená slova »sepisovati listiny« buď k uvarování jakéhokoli klamu občanstva a úřadů к těmto dvěma slovům byla připojena ještě další dvě slova se zněním »sepisovati listiny soukromé jednostranné«, neb aby bylo ustoupeno od široké a blíže neurčené nabídky »sepisovati listiny« a aby ta dvě slova z § 8. osnovy nového advokátního řádu byla vypuštěna vůbec.
Závěrem odkazuji jako senior stavu notářů tuto svou dobře promyšlenou a též zrale uváženou stať nástupcům, aby, pokud uznají zásady zde propagované za správné, podle nich se řídili a aby přes zdráhavé obavy předchůdců vymohli pro svůj stav všecko, co jemu z jeho ideového povolání správně náleží a patří.

Citace:

Glossy k § 8 a násl. osnovy nového advokátního řádu.. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1935, svazek/ročník 17, číslo/sešit 3, s. 23-24.