NPD documents search: Váž. tr., 20 (1938)

Čís. 6245.

Finančního strážníka nezbavuje ochrany podle § 68 tr. zák., že konal službu v občanském šatě.
(Rozh. ze dne 8. září 1938, Zm I 650/38.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamítl v neveřejném sedění zmateční stížnost obžalovaného do rozsudku krajského soudu, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem veřejného násilí podle § 81 tr. z.
Z důvodů:
Zmateční stížnosti, dovolávající se číselně důvodů zmatečnosti podle § 281, č. 9 a), 10 tr. ř., nelze přiznati úspěch.
Doličujíc, že dozorce finanční stráže J. nebyl ani formálně oprávněn k služebnímu zákroku proti obžalovanému, poněvadž nebyl opatřen zákonně předepsaným stejnokrojem, a že tu proto není ani objektivní skutková podstata zločinu podle § 81 tr. z., neprovádí zmateční stížnost uvedené hmotněprávní zmatky podle zákona (§ 288, odst. 2, č. 3 tr. ř.), totiž na podkladě rozsudkových zjištění, neboť rozsudek nezjišťuje, že J. při svém zákroku proti obžalovanému neměl na sobě stejnokroj.
Leč rozsudek netrpí v tomto směru ani formálním zmatkem neúplnosti podle § 281, č. 5 tr. ř., pokud tuto okolnost nezjišťuje, ačkoli z oznámení a ze svědectví J. skutečně plyne, že J. byl tehda v občanském oděvu. Jde totiž o skutečnost bezvýznamnou pro posouzení otázky, zda J-ovi při jeho zákroku příslušela ochrana podle § 68 tr. z. čili nic. Paragraf 2 vl. nař. č. 202/1930 Sb. z. a n. praví, že finanční stráž, ko
20* nající službu, má zákonem stanovená práva stráže civilní a vojenské. Paragraf 1 cit. nař. sice označuje finanční stráž za sbor ozbrojený a stejnokrojem opatřený, § 87, odst. 3 cit. nař. stanoví, že finanční stráž má vykonávati službu zpravidla v předepsaném stejnokroji, a § 87, odst. 5 cit. nař. obsahuje předpis, že službu v občanském oděvu může představený naříditi případ od případu, vyžadují-li toho zvláštní poměry, ve kterýchžto případech zaměstnanec obdrží otevřenou pověřovací listinu jako průkaz svého úředního poslání. Poněvadž však předpis § 2 cit. nař. zní zcela všeobecně a podle celé úpravy nařízení, o něž jde, není v souvislosti s ustanoveními § 87, nelze míti za to, že ustanovení § 2 lze použíti jen za předpokladu, že byly zachovány pořádkové předpisy § 87. Kde zákon činí podmínkou ochrany § 68 tr. z., že ten který veřejný orgán byl opatřen určitým oděvem neb odznakem, vyjadřuje to výslovně (viz na př. § 2 zák. č. 48/1872 ř. z. a § 25 zák. č. 76/1875 z. z. pro Čechy). I kdyby tedy byl J. při svém zákroku býval v občanském oděvu proti zmíněnému předpisu, bylo by to bez významu pro rozsudkový úsudek, že J-ovi tenkráte příslušela ochrana ve smyslu § 68 tr. z.
Pokud zmateční stížnost dále v souvislosti s tím, že J. měl na sobě občanský oděv, dovozuje po stránce subjektivní, že obžalovaný ani nevěděl, že J. proti němu zakročuje služebně, nevychází ani tu z rozsudkových zjištění, podle nichž se J. obžalovanému představil jako finanční stráž, pokud se týče vyzval ho slovy: »Stůj, finanční stráž!«. Ostatně se obžalovaný uvedeným způsobem ani nehájil, popíraje vůbec, že se s J. sešel, takže tu jde dokonce o novotu v řízení zrušovacím nedovolenou.

Citace:

č. 6245. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1939, svazek/ročník 20, s. 327-328.