NPD documents search: Váž. civ., 8 (1926), sv. 1

Čís. 9192.

Stačí, byl-li dlužník o postupu vyrozuměn (§ 1396 obč. zák.) doložkou na faktuře. Bylo na dlužníkovi, by si přečetl celou fakturu, tedy i doložku o postupu.
(Rozh. ze dne 20. září 1929, Rv I 1867/28.)
Firma H. dodala žalované firmě zboží. Na účtech byla doložka, že byly pohledávky z účtů postoupeny žalující bance. Žalobu banky proti žalované firmě o zaplacení pohledávek procesní soud prvé stolice zamítl, odvolací soud uznal podle žaloby.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Žalovaná strana napadá rozsudek odvolacího soudu jen z dovolacího důvodu čís. 4 § 503 c. ř. s., leč neprávem. Trvá i v dovolání na stanovisku, že o postupu nebyla jasně a spolehlivě vyrozuměna, poněvadž pouhý přetisk na účtu, nelišící se nikterak od ostatního tištěného textu účtových doložek, není vyrozuměním o postupu, nýbrž jednostranným projevem, jenž příjemce účtu neváže, pokud se projev ten nekryje s případným předchozím ujednáním. Stanovisko to jest vratké. Postup stává se pro postoupeného dlužníka závazným, byl-li o něm postupujícím věřitelem nebo postupníkem jakýmkoliv spolehlivým způsobem vyrozuměn. Stalo-li se vyrozumění doložkou na faktuře o postoupené pohledávce, jest to způsob vyrozumění v obchodním styku obvyklý a proto i spolehlivý. Nevšimla-li si žalovaná doložky, nemění to nic na skutečnosti, že byla o postupu vyrozuměna, neboť jest povinností řádného obchodníka, by si přečetl celý obsah faktury, tedy i její doložky. Vyrozumění žalované o postupu nutno však v tomto případě pokládati tím spíše za jasné a spolehlivé, poněvadž, jak zjištěno, ke každé faktuře touto doložkou opatřené přiložena byla složenka šekového úřadu znějící na konto žalující firmy, což zřejmě nasvědčovalo postupu, a muselo žalovanému zavdati aspoň podnět k tomu, by pátral po příčině tohoto mu uloženého způsobu placení na konto osoby na obchodu přímo nezúčastněné. Byla-li však žalovaná o postupu spolehlivě vyrozuměna, neměla podle § 1396 obč. zák. již na postoupené pohledávky konati splátky svému původnímu
71* věřiteli, firmě H., stala se dlužnicí žalující firmy jako postupnice a může se sprostiti závazku z těchto pohledávek jen placením žalující firmě jako postupnici. Na tomto závazku nemění nic, že firma H. přes postup nadále žalovanou o zaplacení fakturovaných částek upomínala, od ní splátky vybírala a jí je vyúčtovala, kdežto žalující firma asi půl druhého roku na žalovanou o zaplacení nenaléhala. Jednání firmy H. bylo protiprávní a, zaplatila-li žalovaná na postoupené pohledávky firmě H., učinila tak na své nebezpečí a nesprostila se tím závazku proti žalující firmě. Rozhodně nemůže uplatňovati, že, i kdyby byla bývala o postupu vyrozuměna, musela z počínání si firmy H. a žalující firmy usuzovati, že žalující firma postoupené pohledávky firmě H. postoupila zpět, neboť ani netvrdí, že o zpětném postupu byla vyrozuměna, ani, že se zpětný postup vůbec stal. Žalovaná firma ostatně uznala, že částky ze zažalovaných, postoupených faktur žalobkyni nezaplatila. Jelikož bylo zjištěno, že se postup sporných částek žalující firmě stal pro žalovanou firmu účinným, právem odvolací soud vyhověl žalobě.

Citace:

č. 9192. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 11/2, s. 279-280.