Čís. 2869.

Uplatňuje-li zmateční stížnost formální zmatek (čís. 5 § 281 tr. ř.), musí její konečný návrh zníti též na nařízení nového hlavního přelíčení (§ 288 čís. 1 tr. ř.).
Okolnost, že soud nepoužil sazby podle druhého odstavce § 313 tr. zák., jest uplatňovati zmateční stížností (§ 281 čís. 11 tr. ř.), nikoliv odvoláním.
(Rozh. ze dne 19. srpna 1927, Zm I 314/27.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost státního zastupitelství do rozsudku krajského soudu v Hoře Kutné ze dne 31. března 1927, jímž byl obžalovaný uznán vinným toliko přestupkem proti veřejným zařízením a opatřením podle § 312 tr. zák. a nikoliv zločinem veřejného násilí podle § 81 tr. zák., pokud se týče zločinem těžkého uškození na těle podle § 153 tr. zák. Důvody:
Vývody zmateční stížnosti, uplatňující toliko zmatek podle čís. 10 § 281 tr. ř., vyčerpávají se jedině v dokazování, že nalézací soud neprávem vyloučil u obžalovaného zlý úmysl a to jak zlý úmysl úřední výkon okresního cestáře zmařiti, tak i zlý úmysl jemu na těle ublížiti, a snaží se dovoditi, že zlý úmysl obžalovaného v tom neb onom směru tu byl. Řečený důvod zmatečnosti není tímto způsobem proveden podle zákona. Z ustanovení § 288 čís. 3 tr. ř. vyplývá základní pravidlo, že při provádění hmotněprávních zmatků smí zmateční stížnost budovati toliko na skutečnostech, které zjistil nalézací soud, a na jich podkladě dovozovati, že hmotného zákona bylo nesprávně použito. Zjišťuje-li v souzeném případě nalézací soud výslovně neexistenci zlého úmyslu, nemůže se zmateční stížnost, vycházející a budující na předpokladu právě opačném, uplatňováním hmotněprávního zmatku domoci úspěchu. Měly-li snad vývody zmateční stížnosti uplatňovati formální důvod zmatečnosti podle čís. 5 § 281 tr. ř., nebylo lze k nim v podané formě vžiti zřetele. Předpisujeť § 285 tr. ř. a § 1 čís. 2 zák. čís. 3 ř. zák. pro rok 1878, že důvod zmatečnosti musí býti každý o sobě a určitě označen. Zmateční stížnost však toho ani výslovně ani zřejmým poukazem nečiní a nedoličuje, že by rozsudek byl nejasným, neúplným, nebo sám s sebou v rozporu, a nadto sama ve svém konečném návrhu toliko žádá, by rozsudek byl zrušen a obžalovaný. byl uznán vinným a odsouzen podle práva. Toto rozhodnutí mohl by zrušovací soud podle § 288 tr. ř. učiniti pouze tehdy, kdyby se podařilo zmateční stížnosti dovoditi, že rozsudek trpí hmotně- právní zmatečnosti, — což však, jak výše uvedeno, se nestalo, — a musil by proto konečný návrh zmateční stížnosti, chtěla-li uplatňovati i zmatek čís. 5 § 281 tr. ř., zníti ve smyslu § 288 čís. 1 tr. ř. též na nařízení nového hlavního přelíčení. Bylo proto zmateční stížnosti upříti úspěch.
Nalézací soud vyměřil trest obžalovanému podle druhé sazby prvního odstavce § 313 tr. zák., vycházeje ze závěru, že se urážka stala skutkem. V rozsudkových důvodech zjišťuje sice nalézací soud jednak, že se uražený okresní cestář při pádu na tváři odřel, jednak že obžalovaný odejel, aniž by příkazu cestářovu vyhověl. Příčinnou souvislost mezi jednáním obžalovaného a poraněním cestáře soud však vylučuje zjištěním, že se cestář při pádu odřel nahodile. Přes to však plyne ze zjištění soudu, že urážkou bylo skutečné vykonání vrchnostenského příkazu překaženo. Měl proto nalézací soud správně použiti sazby podle druhého odstavce § 313 tr. zák. a vykročil proto, neučiniv tak při vyměřování trestu, z mezí zákonné sazby trestní. Toto vykročení zakládá zmatečnost rozsudku podle § 281 čís. 11 tr. ř. Státní zastupitelství domáhá se nápravy odvoláním. Podle § 283 tr. ř. lze však odvolání vznésti toliko tehdy, není-li tu důvodu zmatečnosti podle § 281 čís. 11 tr. ř. Volilo proto státní zastupitelství, uživši odvolání a nikoli, jak správně mělo se státi, zmateční stížnosti z důvodu zmatku výše naznačeného, opravný prostředek nepřípustný a musilo býti proto jeho odvolání odmítnuto.

Citace:

č. 2869. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9, s. 590-591.