Čís. 14934.
K § 345 zákona č. 76/27 Sb. z. a n.
Berní úřad jako zástupce státu při vymáhání daní v exekučním řízení soudním.
(Rozh. ze dne 6. února 1936, R II 622/35.)
Rekursní soud odmítl rekurs finanční prokuratury do usnesení o rozvrhu pro opožděnost.
Nejvyšší soud uložil rekursnímu soudu, by vyřídil rekurs věcně jako včas podaný.
Důvody:
Podle služební instrukce č. 41/98 ř. z. byla jen finanční prokuratura oprávněna zastupovati stát před soudem a to i v řízení exekučním. Berní úřady — mimo sídlo finanční prokuratury — byly podle nař. č. 28/98 ř. z. zmocněny jednati při vymáhání daní v exekučním řízení soudním jako zástupci státu jménem, finanční prokuratury a v jejím zastoupení. V tom nastala však změna zákonem č. 76/27. Podle § 345 tohoto zákona přísluší nyní úřadu, který daň vyměřil, v oboru vlastní působnosti právo daně vymáhati, tedy i žádati za povolení a výkon exekuce soudní a zastupovati daňové pohledávky v soudním řízení exekučním (prov. nař. k § 345). Berní úřady jsou pověřeny s vymáháním daní v zastoupení vymáhajícího úřadu pod jeho dozorem. Tato ustanovení nebyla dotčena zák. čís. 97/33 o finančních prokuraturách (§ 2 odst. 1). Berní úřady nejednají tedy nyní při vymáhání daní exekučním řízení soudním jako orgánové finanční prokuratury, nýbrž jako orgánové vyměřovacího úřadu a finanční prokuratura přestala v tomto řízení býti zástupcem státu ze zákona, leč že byla podle 4. odst. prov. nař. k § 345 zákona o přímých daních vymáhajícím úřadem o zastoupení požádána. To platí ovšem jen o úkonech, kďe není předepsáno zastupování advokátem, neboť v případech, v kterých je předepsáno zaštupování advokátem, zůstalo právo finanční prokuratury, stát zastupovati (§ 27 odst. 3 c. ř. s.) nezměněno. Z toho vyplývá, že berním úřadu jest doručiti vyhotovení dražební vyhlášky podle § 172 č. 1 ex. ř., že tento úřad musí býti předvolán k rozvrhovému roku (§ 209 ex. ř.) a že jemiu, nikoliv finanční prokuratuře, jest doručiti rozvrhové usnesení (§ 229 ex. ř.), nevystupovala-li v řízení finanční prokuratura podle odst. 4 prov. nař. k § 345 zák. o přím. daních jako zástupce vymáhajícího úřadu. V souzeném případě zastupoval stát do doručení rozvrhového usnesení jen berní úřad, takže jemu a nikoliv finanční prokuratuře mělo rozvrhové usnesení býti doručeno. Lhůta k podání rekursu proti rozvrhovému usnesení běží tedy pro československý stát od toho dne, kdy bylo rozvrhové usnesení doručeno příslušnému bernímu úřadu, a nikoliv ode dne jeho doručení finanční prokuratuře. Doručení rozvrhového usnesení bernímu úřadu ve F. se stalo dne 18. listopadu 1935, takže rekursní lhůta se končila dnem 26; listopadu 1935. Finanční prokuratura podala rekurs v této lhůtě. Zaslala sice rekurs nepříslušnému okresnímu soudu ve F., tento soud však dne 26. listopadu 1935 odeslal jej poštou na příslušný okresní soud ve Frýdku. Poněvadž podle § 89 org. z. se doba poštovní dopravy nevyčítá do zákonné lhůty, je rekurs podán včas (srov. rozh. n. s. Sb. č. 5352).