NPD documents search: Boh. adm., 7 (1925), sv. 1

Č. 4368.

Policie potravinářská (Slovensko): Víno falšované a víno zkažené ve smyslu zák. čl. XLVII : 1908.

(Nález ze dne 29. ledna 1925 č. 1648).
Věc: Lev L. v B. (adv. Dr. Angelo Goldstein z Prahy) proti ministru s plnou mocí pro správu Slovenska (min. taj. Dr. Jos. Pavlásek) stran přestupku zák. čl. XLVII z roku 1908. Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: Při úřední revisi, konané podle zák. čl. XLVII z r. 1908 odebral státní inspektor pro kontrolu vína na Slovensku dle protokolu z 27. listopadu 1922 u firmy Bratia L., velkoobchod s vínem v Bratislavě, ze 7 sudů vína vzorky. Na základě lučebného rozboru těchto vzorků provedeného výzkumným ústavem pro chemickou kontrolu výzkumných ústavů hospodářských v Bratislavě byly uznány dle posudků z 5. prosince 1922 a ze 4. února 1923 dva sudy bílého vína (sud č. 9 s 214 I a jiný se 140 1) za nezpůsobilé pro konsum a neodpovídající cit. zákonu o víně a to 1 sud vzhledem k velikému množství těkavých kyselin a k silnému zápachu po kvasnicích a druhý sud vína pro zoctělost.
Tento posudek oznámil státní inspektor pro kontrolu vína na Slovensku policejnímu řiditelství v Bratislavě podotýkaje, že se po jeho názoru jmenovaná firma dopustila přestupku § 2 zák. či. XLVII z r. 1908 a měla by býti odsouzena k peněžité pokutě a k denaturování závadného vína.
Zástupce jmenované firmy při výslechu u polic, řiditelství v Bratislavě dne 20. března 1923 udal do protokolu, že duplikáty vzorků pozastaveného vína st-l dal přezkoumati odborníkem v městské laboratoři v Bratislavě, který zjistil, že odpovídají požadavkům cit. zák., a předložil zároveň posudky zmíněné laboratoře.
Policejní řiditelství nálezem z 20. března 1923 sprostilo Lva L. přestupku zák čl. XLVII z r. 1908 spáchaného tím, že přivedl do oběhu falešné víno.
Na odvolání státního inspektora pro vinnou kontrolu župní úřad v Bratislavě rozhodnutím ze 16. května 1923 osvobozující rozsudek I. stolice zrušil a st-le uznal vinným přestupku § 42 č. 1 zák. či. XLVII z r. 1908 spáchaného tím, že měl na skladě zkažené víno, a odsoudil ho k pokutě 200 K, v případě nedobytnosti k 10dennímu vězení a uložil mu, aby zkažené víno pod následky § 60 cit. zák. denaturoval a zaplatil útraty chemického rozboru 664 K pro výzkumné státní ústavy hospodářské v Bratislavě.
Odvolání z tohoto rozhodnutí bylo nař. rozhodnutím zamítnuto.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí uvážil nss takto:
Žal. úřad zamítl odvolání st-lovo proti trestnímu nálezu II. stolice z jeho důvodů.
Předpis § 42, odst. 1 zák. čl. XLVII z r. 1908 stanoví, že vinen je přestupkem a má se potrestati pokutou od 10 do 600 K, kdo falšované víno získává za tím účelem, aby je do obchodu uvedl. Předpis § 8, k němuž § 42 odkazuje, v odst. 1 označuje za falšovaná vína taková, k jichž výrobě neb úpravě bylo použito látek tímto zákonem nedovolených, nebo vína vyrobená nedovoleným způsobem, a vůbec každý v tomto zákonu nedovolený vínu podobný nápoj. O dovolených způsobech výroby vína a jeho ošetřování jednají předpisy §§ 2—4 zákona. Předpis § 2 al. c. pak dovoluje odkyselení vína čistým uhličitanem vápenatým.
Z těchto ustanovení jest zjevno, že zákon víno, propadávající přirozeným chemickým procesem zkysnouti, neřadí k vínům falšovaným, nýbrž rozeznává zcela patrně a vědomě mezi vínem zkaženým a falšovaným. Vždyť zlepšení vína zkaženého výslovně dovoluje. Nelze tedy v chování na skladě vína zkaženého — a to dle odborného posudku vína kysáním zkaženého — shledávati skutkovou podstatu přestupku § 42, odst. 1, když tento předpis mluví jen o víně falšovaném.
Potvrdil-li žal. úřad trestní nález, jímž st-l byl uznán vinným přestupku § 42, odst. 1 cit. zák. či. proto, že měl na skladě zkažené víno, subsumoval mylně danou skutkovou podstatu pod uvedenou trestní normu, a musilo proto nař. rozhodnutí býti zrušeno podle § 7 zák. o ss, aniž bylo třeba zabývati se dalšími vývody stížnosti.

Citace:

č. 4368. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: 1926, svazek/ročník 7/1, s. 306-308.