NPD documents search: Boh. adm., 10 (1928), sv. 2

Č. 10338.

Obecní dávky: Ustanovení § 51 zák. o stav. ruchu č. 43/1928 Sb. o osvobození novostaveb od dávky z nájemného etc. nezahrnuje osvobození od dávky z přepychových bytů.
(Nález ze dne 9. února 1933 č. 2302.) Věc: František K. ve V. proti okresnímu úřadu ve Varnsdorfu o dávku z přepychových bytů.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Platebním rozkazem z 31. prosince 1928, pak z 31. prosinec 1929 vyměřil starosta města V. st-li dávku z přepychových bytů pro rok 1928 částkou 2200 Kč, pro rok 1929 částkou 1200 Kč. Odvolání, uplatňující osvobození od dávky podle zák. o stav. ruchu, městské zastupitelstvo podle výměrů městského úřadu z 12. června 1930 zamítlo.
Okresní úřad nař. rozhodnutím další odvolání rovněž zamítl, a to z těchto důvodů: Zákon č. 209/20 poskytuje osvobození pouze od domovní daně třídní a činžovní, od zemských, okresních, obecních přirážek; k těmto daním a přirážkám nepatří dávka z přepychových bytů podle zák. č. 329/21, a také zákon z 28. března 1928 č. 43 Sb. o stav. ruchu osvobozuje stavby v §§ 49 a 50 uvedené pouze od dávky z nájemného a z po- užívaných místností. Tím nerozumí se však dávka z přepychových bytů, jak také zákon č. 329/21 v § 38 a vl. nař. č. 143/22 ve vzorcových pravidlech jako příloha IV. vyhlášených jasně rozeznává mezi dávkou z nájemného a z používaných místností a dávkou z přepychových bytů. Kdyby zákon č. 43/28 byl chtěl vysloviti také osvobození od dávky z přepychových bytů, byl by to zajisté zřejmě vyjádřil stejně jako osvobození od dávky z nájemného.
O stížnosti podané na toto rozhodnutí uvážil nss toto:
V daném případě je sporno jedině, zda ustanovení § 51 zák. č. 43/28 stanoví také osvobození od dávky z přepychových bytů. Ustanovení toto zní: »Stavby osvobozené od daně domovní podle § 49 jsou osvobozeny od dávky z nájemného nebo z používaných místností.«
Žal. úřad dovolává se pro svůj názor tohoto znění § 51 cit. zák., kdežto stížnost namítá, že nelze bráti v úvahu pouze slovné znění, nýbrž i účel tohoto předpisu, který směřuje k tomu, aby byl povzbuzen ruch stavební a tím i ruch hospodářský a pracovní. Nss nemohl uznati tuto námitku důvodnou.
Je pravda, že zákon č. 43/28 sleduje účel podporovati stav. ruch. Než otázku, jakými prostředky zákon tohoto účelu chce docíliti, nelze řešiti z této povšechné tendence, nýbrž toliko výkladem jednotlivých ustanovení zákona, a lze k ní bráti zřetel pouze potud, pokud to zákonný text podle svého doslovu a smyslu připouští. Jak bylo uvedeno, poskytuje § 51 zákonné osvobození »od dávky z nájemného nebo z používaných místnostk. Paragraf 38 ob. fin. nov. č. 329/21, vypočítávaje jednotlivé druhy samostatných dávek obecních, uvádí tam na prvém místě »dávka z nájemného nebo z používaných místností« a od ní přesně liší jako zvláštní druh dávek dávky přepychové, uvedené na posledním místě výpočtu, mezi nimi pak »dávka z luxusních bytů«. Stejné terminologie užívají a stejně oba druhy dávek rozeznávají vl. nař. č. 143/22 a č. 15/28.
Vzhledem k této ustálené terminologii zákonné není důvodu předpokládati, že § 51 zák. č. 43/28 termín »dávka z nájemného nebo z používaných místností« béře ve smyslu jiném nežli v technickém smyslu norem upravujících finanční hospodářství obecní. Extensivnímu výkladu citovaných předpisů brání jednak pravidlo, že předpisy stanovící výjimku — a takovým je nepochybně také ustanovení § 51 odst. 1 zák. č. 43/28 — dlužno vykládati restriktivně, jednak úvaha, že dávka z přepychových bytů postihuje držení přespočetných místností, které po názoru zákonodárce jest přepychem, a že sotva lze zákonu č. 43/28 přikládati tendenci, podporovati různými výhodami berními náklad, který se stanoviska zákonodárcova je nákladem přepychovým a tedy zbytným.

Citace:

č. 10338. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr., V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 454-456.