ï 2
Čís. 1089.
Význam doložky: »po zhotovení (nach Fertigstellung)« při sukcesivních
dodávkách.

(Rozh. ze dne 14. června 1921, Rv I 273/21.)
Žalující firma uzavřela se žalovanou smlouvu na dodání příze v měsících květnu, červnu a červenci 1920 po zhotovení a zaplatila kupní cenu
předem. S dodávkou květnovou ocitla se žalovaná v prodlení a, když
ani v dodatné lhůtč nesplnila, domáhala se kupitelka zrušení smlouvy
ohledně této dodávky a vrácení 1/2 kupní ceny. Žalovaná dodala veškerou
přízi teprve dne 28. července 1920. Oba nižší soudy žalobě vyhověly, shledavše oprávněným výkon volby dle čl. 355 obch. zák. žalobkyni.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání a uvedl mino jiné
v důvodech:
Žalovaná vykládala dodatek »nach Fertigstellung«, připojený k ustanovení o lhutě dodací, v prvé a druhé stolici v ten smysl, že měla býti
oprávněna, dodati celé objednané množství najednou až na konci lhůty
k dodání, kdyby se zhotovení zboží protáhlo; v dovolání pak tvrdí, že jest jím vyjádřena podmínka, že zboží se dodá jen, může-li býti zhotoveno. Ani ten ani onen výklad nelze srovnati s ujednáním, že zboží jest
dodati postupně v měsících květnu, červnu a červenci, neboť podle tohoto
ujednání byla žalovaná povinna, dodati zboží měsíčně ve stejných neb
přibližně stejných částkách. Slovům »nach Fertigstellung« lze rozuměti
jen tak, že neměla míti žalobkyně práva, odvolati dotyčnou měsíční částku
kdykoliv v měsíci, nýbrž že měla býti žalovaná oprávněna voliti dobu
odeslání dle doby zhotovení, ale na povinnosti žalované, odeslati zboží
postupně ve stejných lhůtách měsíčně, dodatkem »nach Fertigstellung«
nebylo ničehož změněno. Vyslechnouti strany o významu dodatku »nach
Fertigstellung«, neměl odvolací soud příčiny, poněvadž, nehledě k tomu,
že takový důkaz nebyl nabídnut, nesejde na tom, co si žalovaná při tom
myslela, když tento dodatek připojila, nýbrž jen na tom, jak mu žalobkyně musela podle zvyklostí poctivého obchodu rozuměti. Uplatňuje-li
žalovaná, že mínění odvolacího soudu, že při ujednání sukcesivní dodávky
v určitých měsících se jako samozřejmé předpokládá, že zboží bude v těchto
měsících postupně zhotoveno, odporuje spisům, nedoličuje tohoto dovolacího důvodu po zákonu, kdyžtě netvrdí, že odvolací soud položil za
základ svému rozsudku skutkové předpokládání, jež by bylo v odporu se spisy.
Citace:
Čís. 1089. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1923, svazek/ročník 3, s. 424-424.