Čís. 1045.
Vedle finanční prokuratury jest i finanční okresní řiditelství oprávněno
k podávání návrhů na povolení a zrušení exekuce k zajištění důchodkových pokut.
(Rozh. ze dne 10. května 1921, R I 329/21.)
Okresní finanční ředitelství v L. žádalo dne 30. ledna 1921 na okresním soudě za závěru pohledávky povinného u banky ku zajištění důchodkové
pokuty a útrat řízení úhrnným penízem 80.000 Kč na základě § 567 důchodkového tr. zák. Usnesením okresního soudu ze dne 3. února 1920 bylo
okresní finanční ředitelství vyzváno, by k této své žádosti připojilo exekuční titul. Návrhem ze dne 13. března 1920 žádala pak finanční prokuratura v Praze jménem eráru na základě dopisu českého vrchního důchodkového soudu ze dne 9. března 1920 za zájem pohledávky vymáhající u téže banky, povinnému příslušejících k zajištění pohledávky vymáhající
strany 20.000 K rovněž na základě § 567 duch. tr. zák., při čemž tento návrh
byl označen jako doplněk žádosti finančního okres, ředitelství shora uvedené. Exekuce tato byla usnesením ze dne 15. března 1920 povolena, k žádosti povinného za zrušení tohoto zájmu, podané u zemského finančního ředitelství, prohlásilo okresní finanční ředitelství v L., jemuž žádost
ta k dalšímu bezodkladnému opatření byla postoupena, dopisem ze dne 4. prosince 1920, že povinnému bylo zemským finančním ředitelstvím
povoleno upuštění od právního jednání (správně od zajišťovací exekuce)
proti složení 15.000 K; že povinný tuto částku u hlavního celního úřadu
v L. složil a navrhlo, by závěra (správně zájem), usnesením ze dne 15. března 1920 povolená, byla zrušena. Soud prvé stolice exekuci
zrušil. Rekursní soud návrh na zrušení exekuce zamítl. Důvody:
Zdvižení exekuce za současného zrušení všech exekučních až dotud vykonaných úkonů může nastati jen v případech § 39 ex. ř. Z těchto však
není zde žádného, zejména není zde případu § 39 odstavec šestý ex. ř.
K návrhu na zdvižení exekuce jest dle tohoto zákonného usnesení oprávněn věřitel, v tomto případě žádala strana povinná zemské finanční ředitelství v Praze o zrušení soudní závěry exekučním soudem povolené.
Žádost tuto sdělilo zemské finanční ředitelství v Praze okresnímu finančnímu ředitelství, které navrhlo zrušení zmíněné závěry. Neprávem však
zrušil exekuční soud exekuci dle § 39 odstavec šestý ex. ř., poněvadž
návrh na zdvižení nepochází od vymáhajícího věřitele a není také souhlas
jeho vykázán.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Dle § 567 důchodk. tr. zák. a § 51 úředního poučení němu může býti
žádáno za zajištění pokut důchudkových a útrat řízení buď prostřednictvím
finanční prokuratury neb v naléhavých případech přímo úřadem vyšetřujícím. Dv. dekretem ze dne 25. dubna 1839 sb. z. p. sv. 67 čís. 50 bylo
uloženo okresním úřadům, by zakročily z úřední moci, bylo-li zajištění
vydobyté přímo podřízeným úřadem důchodkovým nedostatečné nebo
přesahovalo-li zákonné meze. Z toho, co uvedeno, plyne, že vedle finanční
prokuratury sluší pokládati i finanční okresní ředitelství za oprávněný
úřad k podávání návrhů na povolení a zrušení exekuce vedené ku zajištění
důchodkových pokut, že tedy také návrh, podaný okresním finančním ředitclsvím v L. ze dne 4. prosince 1920 na zrušení exekuce byl podán
oprávněným vymáhajícím věřitelem a to tím spíše, že tento úřad sám
původně o exekuci zakročil a že tedy soud .exekuční na základě tohoto
návrhu dle § 39 čís. 6 ex. ř. právem exekuci zrušil.