NPD documents search: Boh. adm., 6 (1924), sv. 2

č. 3732.

Zajištění bytů: Vztahuje se předpis § 20, odst. 2 zák. č. 225/1922, dle něhož jsou z působnosti zák. toho vyhnuty mezi jiným budovy obce, též na budovy patřící obecnímu podniku?
(Nález ze dne 13. června 1924 č. 10559.)
Prejudikatura: Boh. 3066 adm.
Věc: Městská obec C. (adv. Dr. Gütig z Prahy) proti zemské správě politické v Praze o zajištění bytu.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Nař. rozhodnutím zamítla zsp v Praze odvolání stěžující si obce z rozhodnutí osp-é v N. z 21. srpna 1923, jímž k dožádání železniční správy na základě § 13 zák. z 11. července 1922 č. 225 Sb. zajištěn byl byt v domě č. p. — v C. patřící obci C, který byl toho času pronajat železničnímu oficiálovi K., pro adjunkta státních drah v Č.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí uvážil nss takto: - - -
Stížnost dovozuje, že budova patřící obci jest z účinnosti cit. zákona vyloučena dle § 20, jenž v odst. 2 praví výslovně, že zákon ten se nevztahuje na budovy státu, země, župy, okresu, obce aneb některého fondu těmito korporacemi spravovaného a na byty jimi najaté, kterých užívají jejich zaměstnanci jako bytů služebních. Dle stálé judikatury nss-u (ku př. nál. Boh. 3066 adm.) jest předpisu tomu rozuměti v ten smysl, že z účinnosti tohoto zákona jsou vyloučeny budovy náležející obci již proto, že jsou vlastnictvím obce, a nebylo by proto správné stanovisko žal. úřadu, kdyby snad vycházel z názoru, jak by se ze zprávy úřadu 1. stolice na žal. úřad souditi mohlo, že z účinnosti zákona jsou vyloučeny nikoliv všechny budovy obecní, nýbrž pouze takové obecní budovy, kterých užívá obec jako bytů pro zaměstnance obecní a to buď že jsou to byty služební aneb zaměstnanci obecními najaté.
Bylo by tedy nař. rozhodnutí o sobě v rozporu se zákonem, kdyby zajišťovalo byt v domě č. p. — patřícím obci C.
Žal. úřad sice stejně jako úřad 1. stolice vycházel z předpokladu, že budova ta patří obci C, ale zúčastněná strana namítala, že tato skutková podstata nař. rozhodnutí není správná, ježto dům ten patří obecní cihelně a nikoliv obci. Námitka ta docházela by osvědčení částečně z obsahu spisů administrativních, z nichž jde na jevo, že úřad 1. stolice k zprávě na žal. úřad poukazoval k okolnosti, že dům č. p. — patří správě obecní cihelny, tudíž závodu obce, ve kterém jest obec pouhým soukromým podnikatelem.
Za toho stavu věci není povaha budovy, o niž jde, určitě a jasně zjištěna, nač poukázala i strana zúčastněná při ústním líčení, jež neměla během řízení administrativního příležitosti po této stránce se hájiti.
Nemá-li však skutkový závěr, na němž žal. úřad svůj výrok o zajištění bytu založil, dostatečné opory ve správních spisech, nemohl nss na tomto neúplném zjištění dospěti k přezkoumání výroku žal. úřadu.
Bylo proto nař. rozhodnutí pro tento nedostatek, zakládající podstatnou vadu řízení, zrušiti dle § 6 zák. o ss, a náleží žal. úřadu, aby za přibrání stran právní a skutkový poměr obce k onomu domu bezpečně vysvětlil.

Citace:

č. 3732. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 69-70.