Čís. 15415.

Předpis § 1486 čís. 1 obč. zák. se týká i pohledávek podniků, které neprovádějí práce po živnostensku, nýbrž jen za úplatu kryjící náklad potřebný k obstarání prací v zájmu veřejnosti.
(Rozh. ze dne 18. září 1936, Rv I 2179/36.)
Žalující obec přednesla, že žalovaným provedla na jejich objednávku stavbu vodovodní přípojky, za niž jí žalovaní dluží ještě zažalovanou částku. Žalovaní vznesli proti žalobě námitku promlčení. Nižší soudy uznaly podle žaloby.
Nejvyšší soud uložil odvolacímu soudu, nové jednání a rozhodnutí.
Důvody:
Napadený rozsudek vychází z názoru, že při zřízení vodovodní přípojky žalující obcí na nemovitostí žalovaných nejde o žádné provedení prací v živnostenském, kupeckém anebo jinakém obchodním provozování, nýbrž o opatření obce předsevzaté ve prospěch jejích občanů ve všeobecném zájmu. Zákon sám mluvě v § 1486 č. 1 obč. zák. o »jinakém obchodním provozování« tento pojem blíže nevymezuje a v té příčině nelze ani z motivů k § 194 III. dílčí novely k občanskému zákoníku nic vyčisti, neboť ty kladou jen na to důraz, že jde o pohledávky denního života průměrem nepatrné a o jednání, jež se pravidelně opakují. Z toho však, že zákon kratšímu promlčení podrobuje pohledávky vzniklé v živnostenském a kupeckém provozu a kromě toho ještě pohledávky za plnění v jinakém obchodním provozu, jest usuzovati, že jest pojem pohledávek, na které se § 1486 č. 1 obč. zák. vztahuje, bráti ve smyslu co nejširším. Jest sem proto zahrnouti všechny pohledávky, které v životě nejsou nijak mimořádné, nemají většího významu než obvyklá jednání denního styku (Sb. n. s. č. 14009), a tedy i pohledávky vzniklé podnikům, jež sice neprovádějí práce ani po živnostensku, ani na výdělek, ale zabývají se přece obstaráváním prací za úplatu, třebas touto úplatou má. býti kryt jenom náklad potřebný k obstarání prací prospěšných veřejností. To plyne i z úvahy, že mnohé právnické osoby, jako je žalobkyně, mají podniky obou druhů a že třetím nelze vždy snadno seznati, jde-li o podnik výdělečný anebo sloužící jen všeobecnému užitku (Sb. n. s. č. 15115). jest tedy pohledávku žalující obce na zaplacení vodovodní přípojky považovati za pohledávku podléhající tříletému promlčení podle § 1486 č. 1 obč. zák. K rozhodnutí otázky, zda tato pohledávka jest promlčena, bude však potřebí vyřešiti předem otázku, zda a kdy promlčecí lhůta počala plynouti, tedy kdy žalobkyně měla možnost výkonu práva (Sb. n. s. 1732, 7663, 12465). V tom směru však odvolací soud nic nezjistil. Nezbylo proto do volacímu soudu než spornou věc vrátiti podle § 510, věta 2 c. ř. s. soudu odvolacímu.

Citace:

č. 15415. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 845-846.