NPD documents search: Váž. civ., 7 (1925), sv. 2

Čís. 2445.

Majitel domu ručí za škodu, jež vzešla návštěvníku kavárny, v domě
se nalézající, vadným stavem schodů. V tom, že poškozený, jda po neznámých mu schodech, nešetřil patřičné bedlivosti, jest spatřovati jeho
spoluzavinění.
(Rozh. ze dne 28. března 1923, Rv I 1109/22.)
Za svého pobytu v lázeňském městě navštívil žalobce kavárnu v domě
žalované. Odcházeje z kavárny vyklouzl na vadných schodech a poranil
se. Žalobní nárok na náhradu škody proti majitelce domu uznal procesní soud prvé stolice co do důvodu z polovice po právu.
Odvolací soud nevyhověl odvolání ani té ani oné strany a odvětil
k odvolání žalované mimo jiné v důvodech: Žalovaná má za to, že
má pouze oproti svým nájemníkům povinnost udržovati schodiště v pořádku, nikoliv však oproti cizím osobám, které přicházejí do jejího
domu, aniž jim k tomu dala příčiny. K tomu sluší podotknouti, že žalovaná pronajala dum ku provozování kavárny, o níž tvrdí sama, že
patří k nejnavštěvovanějším kavárnám v městě. Věděla tudíž o tom, že
schodiště používají též osoby, které nemají příliš velkých znalostí místních poměrů, a bylo proto její povinností postarati se o to, by schody
byly v řádném stavu. Neučinila-li tak, a byly-li schody následkem toho
v tak vadném stavu, že chodci utrpěli škodu, ručí žalovaná jako majitelka domu za následky, že neudržovala schody v pořádku a to bez
ohledu na úmluvy, jež učinila se svými nájemníky.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání ani té ani oné strany.
Důvody:
Žalobce, bera jej v odpor pro nesprávné právní posouzení věci
(§ 503 čís. 4 c. ř. s.) brojí proti napadenému rozsudku proto, že bylo v něm uznáno též na jeho zavinění na nehodě, která se mu při odchodu
z kavárny v domě žalované na schodech přihodila, a že v důsledku toho
byla mu přisouzena jen polovice požadovaného odškodnění, žalovaná
zase, uplatňujíc jako dovolací důvod nesprávné právní posouzení věci
(§ 503 čís. 4 c. ř. s.) a rozpor rozsudku se spisy (§ 503 čís. 3 c. ř. s.),
Civilní rozhodnuti V. 34 napadá rozsudek proto, že nebylo nalezeno na výlučné zavinění nehody
žalobcem samým, nýbrž že také shledána vina na její straně a že jí byla
uložena polovinou náhrada zažalované škody. Oprávněno není ani to
ani ono dovolání. Žalobce jest na omylu, domnívaje se, že napadený
rozsudek, shledávaje jeho zavinění na nehodě v tom, že si náležitě nepovšiml schodů a jejich stavu a že sestupuje po nich, se nepřidržel zábradlí, požaduje na něm neobvyklou míru pozornosti a opatrnosti. Každý normální člověk (§ 1297 obč. zák.) dává nebo má si dáti pozor na cestu, po které jde, zejména dá nebo má si dáti pozor na schody, po nichž kráčí, a to obzvláště, když mu schody ty, jejich stav, schůdnost atd. nejsou dobře známy a od každého normálně opatrného člověka
muže se očekávati, že, jda po schodech, aspoň když sestupuje a schody
dobře nezná, použije zábradlí. Této opatrnosti žalobce prokázané nedbal, a ježto bvl by nepochybně, kdyby ji byl zachoval, nehodě zabránil,
byla by mu právem nižšími soudy spoluvina na nehodě přičtena. Než
i žalovaná neprávem odmítá od sebe všelikou vinu na nehodě. Její stanovisko, že zodpovědná jest jen za to, by schody na př. co do šířky a výšky odpovídaly stavebním předpisům, kdežto zodpovědnosti za to, že schody byly vyšlapané, hladké, se sklonem k okrajům stupňů, že
nemá a zejména, že jí nemá oproti třetím osobám, které chodí do kavárny, v domě se nalézající, kdežto vůči těmto osobám že má zodpovědnost za bezpečnost na schodech nájemce kavárny, není správné a vyvrátily je náležitě již nižší soudy, takže tuto stačí na dotyčné vývody nižších soudů poukázati. Majitel domu má netoliko pro své nájemníky, nýbrž vůbec dům v řádném, tělesnou bezpečnost neohrožujícím stavu udržovati. To plyne z ustanovení §u 1096 a 1319 obč. zák. Nečiní-li tak, je práv ze škody z toho vzniklé (§ 1294, 1295 obč. zák.). Žalovaná, majíc v domě kavárnu a pronajímajíc ji, musila udržovati
dům a tedy i schody v řádném stavu tak, aby ani hosté, kavárnu navštěvující, k úrazu nepřišli. Žalovaná tudíž, když vyšlapané, hladké a spádné schody, což o schodech je prokázáno, neopravila, ručí za škodu žalobcovu, která právě uvedenou vadností schodů byla přivoděna. Odvolací soud uznav jako soud prvé stolice na zavinění obou stran, neposoudil
případ po stránce právní chybně. Co se týče podílu, kterým mají žalobce
a žalovaná škodu nésti, byl určen odvolacím soudem správně. Nedá se
s bezpečností stanovití, kdo má na nehodě větší vinu, zdali žalobce či
žalovaná, a proto po rozumu §u 1304 obč. zák. bylo škodu rozděliti na obě strany rovným dílem.

Citace:

Rozhodnutí č. 2445. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5, s. 549-550.