Authors:
= Boh. adm., 9 (1927), sv. 1
PDF

Č. 6566.


Závodní výbory: * Podnikatel není povinen hraditi dle § 24 zák. o záv. výb. polovici příspěvků k úhradě hotových výloh, vzešlých záv. výboru tím, že podal stížnost u nss do rozhodnutí rozhodčí komise a v řízení před nss se dal zastupovati advokátem, jestliže nss stížnost zamítne, ať již z důvodů formálních nebo meritorních.
(Nález ze dne 18. května 1927 č. 10486).
Věc: Kská cementárna, akc. spol. v Praze (adv. Dr. Ant. Schauer z Prahy) proti rozhodčí komisi dle zákona o závodních výborech stran výloh záv. výboru.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Záv. výbor dělnický v K-ské cementárně usnesl se na tom, aby účet za objednaný psací stroj a palmární účet za zastupování záv. výboru před nss v záležitosti býv. záv. výboru byly zaplaceny dle § 24 zák. o záv. výborech, a žádal rozh. komisi, aby bylo uznáno, že správa závodu jest povinna oba účty polovičním na ni připadajícím obnosem zaplatiti. Rozhodčí komise po provedeném ústním líčení uznala nař. nálezem, že usnesení záv. výboru, aby k úhradě výloh vzešlých zastupováním záv. výboru před nss v částce 1177 Kč 80 h byl vybírán příspěvek, jehož polovinu má dle § 24 zák. o záv. výb. nésti zaměstnavatel a druhou polovinu zaměstnanci, jest odůvodněno zákonem, a že firma jest povinna polovici na ni připadající ze svého zaplatiti, druhou pak polovici od dělníků vybrati a záv. výboru odvésti. Naproti tomu zrušila rozh. komise usnesení týkající se zaplacení částky 1000 K za psací stroj dle § 24 zák. o záv. výb. jako protizákonné. — — — —
Proti tomuto rozhodnutí podala K-ská cementárna stížnost, o níž nss uvážil takto: — — —
Sedes materiae jest v § 24 zák. o záv. výb., který jedná o otázce úhrady výloh z činnosti záv. výboru. Dle ustanovení tohoto paragrafu hradí se příspěvkem, jehož polovinu nese podnikatel, hotové výlohy z činnosti záv. výboru, odůvodněné zákonem o záv. výborech.
Nss nemohl se přikloniti k názoru stížností zastávanému, že ustanovení toto vztahuje se toliko na činnost záv. výboru stricto sensu, takže by již z tohoto důvodu výlohy právního zástupce, který záv. výbor v řízení před nss zastupoval, byly mimo rámec pojmu činnosti záv. výboru. Po názoru nss-u sluší činností záv. výboru, odůvodněnou cit. zákonem, rozuměti veškerou činnost, které je třeba, aby záv. výbor mohl splniti veškeré úkoly zákonem naň vznesené. K činnosti v tomto smyslu sluší však počítati i veškerá zakročení před úřady, jichž jest třeba, aby odstraněny byly skutečné překážky, jež se staví v cestu plnění zákonitých úkolů záv. výboru. Nelze proto vylučovati ani vystupování záv. výboru před nss-em, zejména v roli st-le, a poněvadž v řízení před tímto soudem jest předepsáno zastoupení stran advokátem, nelze zásadně z výloh z činnosti záv. výboru vylučovati ani útraty tohoto zastoupení. Jiná je otázka, zda záv. výbor mohl si snad pro spor takový vymoci právo chudých a tak vyhnouti se útratám spojeným se zastoupením advokátem placeným. Touto otázkou však, jak vysvitne z vývodů níže uvedených, neměl nss příčiny se zabývati.
Naproti tomu nelze přehlédnouti, že podle § 24 cit. zák. vztahuje se příspěvková povinnost podnikatele jem na výlohy z činnosti záv. výboru odůvodněné tímto zákonem. Za výlohy odůvodněné tímto zákonem lze však uznati výlohy sporu před nss jen tehdy, byl-li spor důvodně zahájen a veden. Ukáže-li však výsledek sporu, že spor nebyl veden důvodně, t. j. když nss stížnosti nevyhověl — ať již z důvodů formálních nebo meritorních — nedá se mluviti o výlohách zákonem odůvodněných, neboť pak jest zřejmo, že záv. výbor buď podnikal kroky za účelem odstranění překážek činnosti záv. výboru nikoli skutečných, nýbrž jen domnělých, anebo že podnikal kroky (na př. podal-li stížnost opožděně) zcela zbytečně, o nichž nelze říci, že jsou zákonem o záv. výborech odůvodněny.
Jestliže tedy v daném případě rozh. komise uznala, že st-lka jest povinna přispěti dle § 24 cit. zák. polovinou na útraty vzešlé záv. výboru vedením sporu před nss, přes to, že nss stížnost záv. výboru nál. Boh. 4633/25 adm. jako bezdůvodnou zamítl, spočívá rozhodnutí její na nesprávném právním názoru a bylo je proto zrušiti pro nezákonnost.
Citace:
č. 6566. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 878-879.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).