NPD documents search: Váž. tr., 6 (1924)

Čís. 13837.

Nekalá soutěž (zákon ze dne 15. července 1927, čís. 111 sb. z. a n.).
Pokud jsou dotčeny přímo soutěžitelské zájmy toho, kdo obchoduje se zbožím, vyráběným jinou firmou.
Jednáním proti dobrým mravům soutěže jest výroba a prodej padělku, jímž jest využíváno cizí myšlénky a jenž může znehodnotiti dobrou pověst lepšího zboží soutěžitelova.
K opodstatnění nároku na odškodné stačí, že jednání žalovaného mohlo vésti k znehodnocení dobré pověsti výrobků žalobcových.
(Rozh. ze dne 12. října 1934, Rv I 491/33.)
Žalující firma F. domáhala se na žalovaném Antonínu Sch-ovi, by žalovanému bylo nařízeno, by se zdržel výroby a prodeje papírových koberců, vyráběných jen firmou »Chepa«, továrna chemických papírů, společnost s r. o. a žalobkyní do obchodu uváděných, a by byl žalovaný "uznán povinným zaplatiti žalobkyni odškodné za utrpěné příkoří. Oba nižší soudy uznaly podle žaloby, odvolací soud z těchto důvodů: Soud prvé stolice shledává nekalou soutěž ve smyslu § 1 zák. proti n. s. v tom, že žalovaný využil ve svůj prospěch výrobní myšlénky firmy »Chepa«, jejíž využití žalující straně byla vyhražena, vyráběje a prodávaje papírové koberce ze zvlášť k tomu upraveného a po celé ploše potištěného papíru na způsob linolea, které dříve, před vynálezem firmy »Chepa«, nebyly vyráběny a mají určité praktické a hygienické výhody před podobnými předchozími výrobky z obyčejného balícího papíru s barevnými pruhy. Vezmou-li se za základ zjištění prvého soudu, nemůže býti pochybnosti o tom, že toto jednání žalovaného je skutečně v rozporu s dobrými mravy a tudíž nekalou soutěží po rozumu § 1 zákona, neboť žalovaný zmocňuje se tak lacino pro svůj zisk výsledku nákladných pokusů předcházejících výrobě sporného zboží a připravuje tak i výrobce, t. j. firmu »Chepu«, která na tuto výrobu po prvé připadla, i žalující stranu výrobky ty na trh přivádějící o ovoce jich úsilí a práce. Vývody odvolání, že by takto byl zdržován pokrok ve výrobě monopolisací »novinek« ve prospěch určitých podnikatelů a že pouhé zhoršení kvality napodobeného a padělaného zboží vylučovalo nekalou soutěž, jsou sofistickou a nereelní filipikou, která nestačí k ospravedlnění jednání žalované strany. Že jednání to mělo v zápětí kromě znehodnocení dobré pověsti výrobků firmy »Chepa« a žalobkyně špatnější kvalitou přirozeně i materielní újmu poklesem možného zisku z výroby a z prodeje papírových koberců, o něž zde jde, je zřejmé a zakládá proto i nárok žalující strany na odškodné ve smyslu § 16 zák. proti n. s., jenž jí proto právem byl přiznán.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Odvolací soud správně dovodil, že strany jsou soutěžiteli ve smyslu § 46 zákona proti nekalé soutěži. Nesejde na tom, že žalobkyně v papírnickém oboru obchoduje a žalovaný podle svého tvrzení hlavně vyrábí, protože i tak byl by zde poměr soutěžitelský, nehledíc k tomu, že žalovaný sám připouští, že se svými výrobky také obchoduje, třeba prý prodává jen překupníkům. Nevadí ani to, že se zákaz výroby a prodeje týká zboží, se kterým žalobkyně jen obchoduje, které však vyrábí firma »Chepa«. Jsou přímo dotčeny hospodářské a soutěžní zájmy žalobkyně, ježto bylo vzato za prokázáno, že firma »Chepa« jako výrobce, nemajíc kapitálu k zavedení svého výrobku, předala žalobkyni, jež měla dobře zavedený velkoobchod s papírem a potřebný kapitál, výhradný prodej výrobků pro Československou republiku, že pak žalobkyně do obchodu investovala kapitál, provedla příslušnou reklamu a výrobky na základě toho prodávala. Žalobkyně jako soutěžitelka uplatňuje vlastním jménem svůj právní nárok na ochranu podle zákona proti nekalé soutěži, nečiní tak jménem firmy »Chepa« a není třeba, by jí byla tato firma nějaký žalobní nárok postupovala. Jde-li skutečně o zboží závadné, je žalobkyně dotčena jednak tím, že se zboží uvádí do obchodu, ale i tím, že se po živnostensku vyrábí, protože by taková výroba sama bez odbytu neměla smyslu. Pokud žalovaný poukazuje k tomu, že by mohl pracovali pro vývoz, stačí uvésti, že se v tomto směru v odvolání nehájil. Že se výroba i prodej takového zboží, které je do té míry padělkem výrobků firmy »Chepa«, jak to znalci dolíčili a jak vzal soud za prokázáno, za zjištěných okolností příčí požadavkům slušné soutěže a že se příčí § 1 zákona proti nekalé soutěži, dovodil odvolací soud rovněž správně. Nejde jen o to, že bylo použito hrubého papíru potištěného k výrobě pokrývek na podlahu, nýbrž o to jde, že žalovaný nekalým způsobem využil právě oné kombinace vhodného papíru a potištění po celé ploše, a to právě tak, jak to zavedla firma »Chepa«, a že tu žalovaný využil této nové myšlenky a nové kombinace na svůj prospěch a na úkor žalobkyně, že si tak přisvojuje ovoce cizí práce a cizí myšlenky. Právem poukazují nižší soudy k tomu, že nesejde na tom, má-li firma »Chepa« nebo žalobkyně také nárok na ochranu podle patentního práva, nýbrž že případ posuzovati jest jen s hlediska zákona proti nekalé soutěži. S tohoto hlediska, kde se posuzuje jednání, žalovaného a způsob i chvalitebnost nebo zavržitelnost tohoto jednání, nesejde ani na tom, mohlo-li by tu jíti o nový vynález, který by mohl býti předmětem ochrany podle patentního zákona, protože předmětem posouzení jest právě jen jednání žalovaného v hospodářském a soutěžním styku. Tu pak nesejde ani na tom, že nejde zrovna o otrocké napodobení, nýbrž jak znalci uvedli, o nešikovný, nedokonalý padělek; neboť i takovým paděláním využívá žalovaný přece jen cizí myšlenky na úkor žalobkyně k neoprávněnému svému prospěchu a nadto může také, jak k tomu právem poukazuje odvolací soud, takovým padělkem znehodnotiti dobrou pověst i lepšího zboží žalobkyně. Ani hlediska národohospodářská a umožnění a ochrana pokroku ve výrobě a v obchodu nemluví pro žalovaného, nýbrž proti němu. Pokrok byl by spíše ohrožen, kdyby se připouštělo, by ten, kdo přichází s lepší věcí, směl býti nekalou soutěží připraven o ovoce své činnosti tím, kdo by nové myšlenky využil a přišel do soutěže s méněcennými padělky. Nejde o monopol na výrobu, protože se žalovanému nebrání, by ve stejném oboru hledal nové cesty, ale nesmí se omeziti na to, aby využíval cizí myšlenky na cizí úkor a k svému nezaslouženému prospěchu. V tomto směru může se snažiti o to, by sám vlastními myšlenkami vyhověl zákazníkům žádajícím nové věci. Nejde tedy ani v souzeném případě o vyloučení nebo znemožnění soutěže, nebo o soutěž jen nepohodlnou, nýbrž o vyloučení soutěže nekalé. Pokud jde o nárok na odškodné za utrpěné příkoří, je sice jeho podmínkou, že žalovaný věděl nebo musil při náležité opatrnosti věděti, že jednání jeho je způsobilé poškodili soutěžitele. Žalovaný vytýkal sice v odvolání, že prý příslušný výrok v rozsudku procesního soudu není vůbec nijak odůvodněn, že prý procesní soud nezjistil, zda žalobkyně utrpěla nějaké příkoří a že prý žalobkyně neuvedla žádné zvláštní okolnosti k odůvodnění svého nároku na odškodné. Podle tohoto provedení příslušné výtky nepopíral tedy žalovaný v odvolání, že by byl o možnosti poškození žalobkyně nevěděl. Z celého skutkového děje, jak byl zjištěn procesním soudem, a podle povahy věci nelze však o tom pochybovati, že žalovaný o takové možnosti věděti musil, ba že v tom byla právě hospodářská příčina jeho jednání, aby si na úkor žalobkyně zjednal nezaslouženou výhodu; plyne to také z toho, že obhajobu omezil jenom na to, že prý nejde o nějakou novou myšlenku a že tedy jeho jednání je s hlediska zákona proti nekalé soutěži nezávadné. Že zde v konkrétním případě byla taková možnost způsobiti žalobkyni příkoří, vyložil správně odvolací soud, poukázav k tomu, že jednání žalovaného mohlo vésti též k znehodnocení dobré pověsti výrobků žalobkyně, což stačí k opodstatnění nároku na odškodné.

Citace:

Čís. 13837. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/2, s. 182-184.