NPD documents search: Boh. adm., 6 (1924), sv. 2

Č. 4007.

Mimořádná opatření: Povolení k dovozu uherských rent?
(Nález ze dne 10. října 1924 č. 17224.)
Věc: Dr. Eduard a Františka O. v Ž. (adv. Dr. B. Mautner z Prahy) proti ministerstvu financí (min. taj. Dr. Jos. Bauer) o dovoz uherských předválečných rent.
Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: Nař. rozhodnutím zamítnuta byla žádost o povolení k dovozu titrů 4% předválečných uherských rent v nom. hodnotě 35000 K z Maďarska z důvodu, že nebylo proti maďarskému označení protestováno a renty ty v seznamech protestovaných rent uvedeny nejsou.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí uvážil nss:
Jak vidno z obsahu zmíněné žádosti a z obsahu stížnosti, bylo žádáno za povolení dovozu těchto rent k tomu účelu, aby st-l mohl uplatňovati nároky jako čsl. státní příslušník na honorování předválečných dluhopisů, jak bylo uloženo mírovou smlouvou jednotlivým státům vzniklým z bývalého Rakouska.
Mírové smlouvy o sobě ovšem nemohou poskytovati jednotlivcům právních nároků proti kterémukoliv ze smluvních států, jak bylo vyloženo ve zdejším nál. Boh. 3673, na jehož důvody se poukazuje dle § 44 j. ř. Aby bylo připraveno provedení čl. 203 mír. smlouvy St. Germainské resp. čl. 186 mírové smlouvy trianonské, byla podle zák. z 18. března 1921 č. 124 Sb. vláda republiky čsl. zmocněna, aby zjistila titry předválečného dluhu býv. státu rak., uh. a rak.-uh., a aby za tím účelem nařídila složení do úřední úschovy.
Na základě tohoto zák. bylo nařízením z 25. září 1921 č. 355 Sb. ustanoveno (§ 1, odst 1 b), že mají býti zjištěny a seznamenány také ony renty předválečného státního dluhu uherského, uvedené v § 3 tohoto nař., které jako majetek čsl. příslušníků jsou mimo území Čsl. republiky; dále v § 2, že dluhopisy ty mají býti složeny do úřední úschovy do 8 dnů po jich převozu do Čsl. republiky.
Tato ustanovení zakládají pro vlastníky dotyčných dluhopisů nejen povinnosti, nýbrž i právní nárok, aby renty, ohledně nichž jsou pro pře- vzetí do úřední úschovy splněny všecky podmínky, byly do úřední úschovy převzaty, neboť toto odevzdání a převzetí do úřední úschovy nařízeno bylo jako preparatorní akt pro rozhodnutí o převzetí před- válečného státního dluhu, resp. o výplatě úroků.
St-l vyhověl povinnosti jemu uložené cit. vl. nař. co do sepsání těchto rent; aby pak mohl splniti další podmínku, t. j. renty ty také do úřední úschovy odevzdati, žádal o povolení dovozu jich z Maďarska, poněvadž se domníval, že k dovozu cenných papírů z Maďarska jest zapotřebí dovozního povolení ve smyslu § 2 nař. z 5. srpna 1919 č. 464 Sb. Avšak toto ustanovení nemohlo se vztahovati na tyto renty, ježto byly majetkem čsl. příslušníků státních podle přihlášky k soupisu; ostatně také bylo nař. toto již před podáním st-lovy žádosti zrušeno nařízením z 22. září 1922, č. 276 Sb. Jestliže tedy žal. úřad přes to, zamítaje st-lovu žádost o povolení k dovozu těchto rent, vyřídil podání to takovým způsobem, že tím st-le nutně musil uvésti v omyl resp. utvrditi v jeho omylu, že renty ty dovésti sem nesmí, musil nss ke stížnosti této uznati, že nař. rozhodnutí, jak bylo vydáno, upřelo st-li volnost dovozu zmíněných rent bez zákonného podkladu, a bylo je proto zrušiti podle § 7. zák. o ss.

Citace:

č. 4007. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 571-572.