NPD documents search: Váž. tr., 21 (1939)

Čís. 6349.

Křivá svědecká výpověď před vojenským prokurátorem není zločinem podle §§ 197, 199, písm. a) tr. zák.; je přestupkem podle §§ 205, 461 tr. zák., podléhá-li pachatel pravomoci občanských trestních soudů. Kdyby jí však pachatel zamýšlel způsobiti škodu 2 000 K přesahující, byla by zločinem podle §§ 197, 200 tr. zák.
(Rozh. ze dne 14. června 1939, Zm I 160/39.) Nejvyšší soud jako soud zrušovací zamítl zmateční stížnost obžalované do rozsudku krajského soudu, jímž byla stěžovatelka uznána vinnou zločinem křivého obvinění podle § 209 tr. z. a zločinem podvodu křivým svědectvím a ucházením se o křivé svědectví podle §§ 197, 199, písm. a) tr. z.; podle § 290, odst. 1 tr. ř. však zrušil z moci úřední napadený rozsudek ve výrocích, jimiž stěžovatelka byla uznána vinnou zločinem podvodu křivým svědectvím a ucházením se o křivé svědectví podle §§ 197, 199, písm. a) tr. z., jako zmatečný a důsledkem toho zrušil napadený rozsudek i ve výroku o trestu a ve výroku o nepodmíněném odsouzení a uznal obžalovanou vinnou, že koncem roku 1937 nebo začátkem roku 1938 naváděla N., aby jako svědkyně před vojenským (prokurátorem udala nepravdu, čímž měl stát utrpěti škodu na svém právu zvěděti od svědků pravdu, kteréžto působení zůstalo bez výsledků; tím se dopustila obžalovaná nedokonaného svádění k přestupku podvodu podle §§ 9, 205, 461 tr. z. Naproti tomu osvobodil nejvyšší soud obžalovanou podle § 259, čís. 2 tr. ř. od obžaloby, že dne 7. a 20. prosince 1937 jako svědkyně v trestní věci O 936/37 vojenského prokurátora v P. vydala křivé svědectví, čímž měl stát utrpěti škodu a čímž se prý dopustila zločinu podvodu křivým svědectvím podle §§ 197, 199, písm. a) tr. z.
Z důvodů:
Rozsudkem bylo použito nesprávně trestního zákona v neprospěch stěžovatelčin jinak, než vytýká zmateční stížnost a podle § 290 tr. ř. nutno z moci úřední postupovati tak, jako kdyby zmateční stížnost uplatnila a provedla důvody zmatečnosti podle § 281, čís. 9 a) a 10 tr. ř.
Nalézací soud zjišťuje a plyne to též ze spisů O 936/37 vojenského prokurátora v P., že stěžovatelka byla před ním slyšena jako svědkyně o svém oznámení, které učinila dne 7. a 20. prosince 1937 na štábního kapitána M. pro zločin veřejného násilí nebezpečným vyhrožováním a vydíráním, jakož i pro zločin vojenské zrady. Podle formálně bezvadného zjištění napadeného rozsudku vydala stěžovatelka při oněch výsleších svědectví objektivně a subjektivně křivé, jež soud prvé stolice nesprávně kvalifikoval za zločin podle §§ 197 a 199, písm. a) tr. z. Stěžovatelka nevydala totiž svědectví před soudem ve smyslu § 199, písm. a) tr. z., jímž je rozuměti soudní úřad, a to jen pokud vystupuje jako orgán nalézání práva a konání spravedlnosti, nýbrž před vojenským prokurátorem v tak zvaném vyhledávacím řízení. Křivá výpověď před vojenským prokurátorem nezakládá však, jak již blíže bylo dovozeno v rozhodnutí čís. 3494 Sb. n. s., podle platného práva zločin podle § 197, 199, písm. a) tr. z., nýbrž, je-li pachatelem osoba podléhajicí jako v souzeném případě pravomoci trestních soudů občanských, zásadně přestupek podle §§ 205, 461 tr. z. a jen v případě, že úmysl pachatelův čelil ke způsobení škody 2 000 K převyšující, zločin podle §§ 197, 200 tr. z. Že by jednání stěžovatelčino směřovalo ke způsobení škody 2 000 K převyšující, nebylo vůbec zjištěno, ani v obžalovacím spise tvrzeno. Mohlo by tudíž jíti v této příčině jen o přestupek podvodu; ježto však stěžovatelka byla sama podezřelá z trestného činu, nemůže ani o této skutkové podstatě býti řeči, kdyžtě vinník není povinen se doznati k vině a nesmí býti také nějakým způsobem donucován k doznání (§ 202 tr. ř.).
Pokud jde o odsouzení stěžovatelčino pro zločin podvodu ucházením se o křivé svědectví, platí tytéž úvahy, že nemůže zde jíti o zločin podvodu. Podle formálně bezvadného rozsudkového zjištění naváděla stěžovatelka třetí osobu, totiž N., k tomu, aby vědomě před vojenským prokurátorem udala nepravdu, kteréžto její působení zůstalo však bez výsledku. Toto jednání stěžovatelčino, jež není beztrestné, kdyžtě zákon nedovoluje, aby někdo naváděl ke své obraně třetí osobu k trestnému činu, naplňuje jak po objektivní, tak no subjektivní stránce podstatu nedokonaného svádění k přestupku podle §§ 9, 205, 461 tr. z.
Trpí podle toho rozsudek v příčině výroku, jímž stěžovatelka byla uznána vinnou zločinem podvodu křivým svědectvím, důvodem zmatečnosti podle § 281, č. 9 a) tr. ř. a v příčině zločinu podvodu ucházením se o křivé svědectví důvodem zmatečnosti podle § 281, čís. 10 tr. ř. a bylo proto rozsudek z moci úřední podle § 290, odst. 1 tr. ř. zrušiti a rozhodnouti, jak se stalo.

Citace:

Čís. 6349. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1940, svazek/ročník 21, s. 98-100.