NPD documents search: Váž. tr., 17 (1935)

Čís. 5394.

Ke skutkové podstatě zločinu podle § 176 tr. zák. se nevyžaduje, aby spáchané násilí mělo v zápětí poranění třetí osoby, spojené s kvalifikovaným porušením jejího zdraví. Dopustil-li se vinník kromě násilí, potřebného k naplnění skutkové podstaty zločinu podle § 176 tr. zák., ještě takového činu, který měl v zápětí těžké poranění třetí osoby, jest onen zločin v materiálním souběhu se zločinem podle § 301, případně podle § 308 tr. zák.
(Rozh. ze dne 8. října 1935, Zm IV 156/35.) Nejvyšší soud v trestní věci proti J. N. a spol. pro zločiny podle § 176 a § 308 tr. z. vyhověl zmateční stížnosti vrchního státního zastupitelství, pokud uplatňovala důvod zmatečnosti podle § 385, č. 1 b) tr. ř; u obžalovaných J. F., M. L., J. V. a M. H., z uvedeného důvodu zmatečnosti zrušil rozsudek odvolacího soudu ohledně těchto obžalovaných, pokud jich trestný čím byl kvalifikován pouze jako zločin podle § 176 tr. z. a kvalifikoval jej i jako zločin — případně následkem' vyměřeného trestu se zřetelem k § 20 tr. z. jako přečin — těžkého ublížení na těle podle § 308 tr. z.
Z důvodů:
Zmateční stížnost vrchního státního zastupitelství uplatňovala důvod zmatečnosti podíle § 385, č. 1 b) tr. ř. u všech v rozsudku soudu prvé stolice uvedených obžalovaných proto, že vrchní soud, pominuv kvalifikaci zločinu: podle § 308 tr. z., kvalifikoval trestný čin obžalovaných pouze jako zločin podle § 176 tr. z. Tato část zmateční stížnosti byla však generální prokuraturu zadržena jen, pokud jde o obžalované J. F., M. L.. J. V. a M. H., jinak však byla vzata zpět. Byla proto podkladem přezkoumání jen tato zadržená část zmateční stížnosti vrchního státního zastupitelství.
Zmateční stížnost je v této části odůvodněna. Právní názor vrchního soudu, že zločin podle § 176 tr. z. a zločin těžkého ublížení na těle, spáchaný účastníky shluknutí, tvoří ideální souběh, je mylný. Zákon v § 95 tr. z. stanoví, že jen tehdy má býti čin trestán podle nejpřísnějšího 'předpisu zákona, když týmž činem bylo porušeno více předpisů trestního zákona. Jakmile se pachatel dopustí něčeho více, než je třeba ke skutkové podstatě trestného činu, nutno tuto přebytečnou činnost pachatelovu, zakládá-li skutkovou podstatu jiného činu, kvalifikovati zvlášť i podle tohoto druhého ustanovení zákona. Ke skutkové podstatě § 176 tr. z. se nevyžaduje, aby spáchané násilí mělo v zápětí poranění třetí osoby, spojené s kvalifikovaným porušením: jejího zdraví. Když se tedy pachatel dopustil mimo násilí potřebného k naplnění skutkové podstaty zločinu podle § 176 tr. z. ještě také takového činu, který měl v zápětí těžké poranění třetí osoby, nutno jeho čin kvalifikovati nejen podle § 176 tr. z., nýbrž i podle § 301, příp. § 308 tr. z. (stejně Zm III 41/26).
Když tedy vrchní soud zjistil, že se shora jmenovaní obžalovaní neomezili jen na činnost, která naplňuje skutkovou podstatu zločinu podle § 176 tr. z., ale že proti jednomu z napadených, totiž M. H., házeli kamení i takovým způsobem', že jeden z hozených kamenů udeřil M. H. do hlavy a způsobil mu zranění, které se hojilo více než 20 dní, je zjištěna další činnost těchto obžalovaných, nevyčerpaná uznáními viny pro zločin podle § 176 tr. z. a naplňující skutkovou podstatu zločinu podle § 308 tr. z.
Bylo proto odůvodněné zmateční stížnosti vrchního státního zastupitelství vyhověti, podle § 33, odst. 1 por. nov. zrušiti rozsudek vrchního soudu z důvodu zmatečnosti podle § 385, č. 1 b) tr. ř. a čin obžalovaných shora uvedených kvalifikovati i jako zločin podle § 308 tr. z.

Citace:

čís. 5394. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1936, svazek/ročník 17, s. 396-397.