Čís. 14207.

Zákon ze dne 24. února 1934, čís. 33 Sb. z. a n. o dočasných opatřeních v exekučním a konkursním řízení proti zemědělcům.
Ustanovení §§ 1 a 2 zákona čís. 33/34 Sb. z. a n. neplatí při vymáhání pohledávky ze směnečného platebního příkazu, je-li podkladem směnečného závazku dlužníkova pohledávka vymáhajícího věřitele na pojistných prémiích. Lhostejno, zda jde o dluh pojištěného či osoby, která k jeho dluhu přistoupila nebo se zaň zaručila.
(Rozh. ze dne 28. února 1935, R II 29/35.)
Prvý soud odložil k návrhu povinného exekuci nucenou dražbou nemovitosti podle zákona ze dne 24. února 1934 čís. 33 Sb. z. a n. Rekursní soud k rekursu vymáhajícího věřitele změnil usnesení prvého soudu a návrhu povinného na odklad exekuce nevyhověl. Důvody: Soud prvé stolice zjistiv, že povinná strana jest zemědělcem ve smyslu § 9 zák. čís. 33/34 sb. z. a n., vyhověl jejímu návrhu na odklad dražby nemovitosti z důvodu, že vymáhaná pohledávka, třebas jde o pojistné premie, spočívá na závazku rukojemském, a že tedy ustanovení § 3 odst. 1 lit. d) cit. zák. týkati se může pouze závazku původního dlužníka, nikoliv však rukojmího, jehož závazek spočívá vlastně na směnečných platebních příkazech. Rekursní soud zjistil, že záruka povinné strany týká se pojišťovacích prémií, které Jan S. vymáhající straně dluží, a jest tedy lhostejno, že exekuční titul tvoří směnečný platební příkaz, neboť podkladem směneční pohledávky jest pohledávka za dlužné premie, a jest tedy v tomto případě odložení dražby nepřípusným ve smyslu § 3 odst. 1 lit. d) zák. ze dne 24. února 1934 čís. 33 sb. z. a n.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Podle § 3 lit. d) zák. čís. 33/34 sb. z. a n. neplatí ustanovení § 1 a 2 tohoto zákona o vymáhání pohledávek na pojistných prémiích. Zákon zařazuje pojistné premie k pohledákám, jichž zvláštní povaha vyžaduje, by je bylo lze vymáhati bez obmezení, zřejmě proto, by pojišťovací ústavy byly chráněny a mohly dostáti svým povinnostem, by byl chráněn i pojištěný, jemuž by z neplacení pojistných prémií mohly povstati nepříznivé následky. V projednávaném případě vydobývá vymáhající věřitelka sice pohledávku na základě směnečního platebního příkazu, než to je nerozhodné, ježto podkladem směnečného závazku dlužníků je pohledávka vymáhající věřitelky na pojisných prémiích. Jest také nerozhodné, zda jde o dluh pojištěného či osoby, která k jeho dluhu přistoupila, nebo že se zaň zaručila, poněvadž zákon v tom směru nerozeznává. Jde-li v pravdě o vymožení pohledávky na dlužném pojistném, jest odložení dražby nepřípustné, třeba že dlužné pojistné není vymáháno proti přímému dlužníku.

Citace:

č. 14207. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 209-210.