Čís. 13479.
Úprava pachtovného při zemědělských pachtech (vládní nařízení ze dne 29. července 1933, čís. 164 sb. z. a n.).
Nárok na úpravu pachtovného podle § 6 vl. nař. má jen pachtýř zemědělského pozemku, který tohoto pozemku používá k zemědělské výrobě v užším slova smyslu, t. j. k dobývání plodin, jichž pěstování spadá pod pojem rolnické výroby. Nemá ho pachtýř, který na pachtovaných pozemcích vysévá semena stromků a pěstuje stromky mimo rámec naturální potřeby svého vlastního hospodářství.
(Rozh. ze dne 21. dubna 1934, R I 113/34.)
Soud prvé stolice nevyhověl návrhu pachtýřů na úpravu pachtovného podle § 6 vl. nařízení čís. 164/1933 sb. z. a n. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Rekursní soud, potvrdiv usnesení prvého soudu, nepřiznal navrhovatelům nárok na úpravu pachtovného, protože na spachtovaných pozemcích provozují školkaření (pěstování stromků s výsevem semen). Dovolací rekursy, uplatňující nezákonnost tohoto rozhodnutí, nejsou opodstatněné. Nárok na úpravu pachtovného podle § 6 vlád. nař. ze dne 29. července 1933 čís. 164 sb. z. a n. přísluší jen těm pachtýřům zemědělských pozemků (§ 1 zmíněného vládního nařízení), jimž je zemědělská výroba hlavním zdrojem důchodu. Při výkladu slov »zemědělský pozemek« a »zemědělská výroba« jest uvážiti důvod, a účel vládního nařízení. Podle důvodové zprávy, podané vládě pod čís. min. zeměděl. 85556/VII A 1933, bylo účelem tohoto opatření upraviti změnou cenovou relaci plodin, hlavně obilnin, a to nejen tam, kde pachtovné bylo vyjádřeno v pšenici nebo v žitě, nýbrž i při pachtovném ryze peněžitém, k čemuž vedla úvaha, že i peněžitá suma pachtovného je výsledkem kalkulace o určitém množství hlavních obilnin (pšenice nebo žita) a o ceně platné v době uzavření smlouvy. Z doslovu vládního nařízení čís. 164/1933 v souvislosti s důvodovou zprávou je zřejmo, že nárok na úpravu pachtovného má přijití k dobru jen takovému pachtýři zemědělského pozemku, jenž tohoto pozemku používá k zemědělské výrobě v užším slova smyslu, to jest k dobývání plodin, jichž pěstování spadá pod pojem rolnické výroby. Navrhovatelé však na spachtovaných pozemcích nepěstují takové »plodiny«, nýbrž vysévají semena stromků a pěstují stromky mimo rámec naturální potřeby svého vlastního hospodářství; neprovozují tedy na spachtovaných pozemcích »zemědělskou výrobu«, pročež se nižší soudy nedopustily nezákonnosti, nepřiznavše jim nárok na úpravu pachtovného podle § 6 vládního nařízení.