NPD documents search: Boh. adm., 16 (1934), sv. 2

Č. 11996.

Obecní dávky: I. * Náhrada skutečných výloh za odvoz popela a smetí podle § 5 odst. 2 pravidel o vybírání poplatků za odvoz popela a smetí v Bratislavě (shodných s pravidly vzorcovými) není poplatkem ve smyslu § 1 cit. pravidel. — II. I pro kanalisační poplatek platí podle § 15 zmíněných pravidel analogicky toliko osvobozovací důvody, stanovené pravidly pro dávku z nájemného, nikoliv všechna ostatní ustanovení pravidel těch. — III. U budov, pro které bylo uděleno stavební povolení po 27. lednu 1927, vyměřuje se poplatek za používání obecních stok podle základu daně činžovní pro ten který rok.
(Nález ze dne 27. června 1935 č. 16590/35.)
Prejudikatura: ad III.: Boh. A 11482/34, 11062/34.
Věc: Jan L. v Bratislavě proti zemskému úřadu v Bratislavě o poplatek za používání obecních stok a za odvážení popela a smetí.
Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: Platebním rozkazem důchodkového oddělení města Bratislavy z 10. listopadu 1931 byl předepsán na r. 1931 Janu L. z jeho domu na základě pravidel, schválených usnesením vlády z 12. února 1929 na dobu od 20. března 1929 do 31. prosince 1933, poplatek za používání obecních stok v částce 1740 Kč 95 h a na základě pravidel, schválených výnosem zem. úřadu v Bratislavě z 31. prosince 1928 na léta 1929—1934, poplatek za odvážení smetí v částce 1392 Kč 80 hal.
Podanému odvolání obecní zastupitelstvo nevyhovělo a další odvolání zamítl žal. úřad nař. rozhodnutím. — — — —
O stížnosti bylo uváženo:
Pravidla o vybírání poplatků za používání obecních stok v Bratislavě mají v § 15 toto znění: »Ustanovení vzorných pravidiel pre vyberanie dávky z nájomného alebo z používaných miestností o povinnosti platobnej, splatnosti, predpise, platobnom rozkaze, odvolání, odpise a o ustanoveniach trestných platia obdobné; rovnako platia obdobné ustanovenia o oslobodení od dávky z nájomného alebo z používaných miestností s tou odchýlkou, že oslobodenie nevztahuje sa na budovy uvedené v § 126 č. 8 zák. 76/1927 Sb.« Stížnost se mýlí, vykládá-li si ustanovení cit. § 15 v tom smyslu, že druhá jeho věta na rozdíl od věty prvé dovolává se nejen ustanovení pravidel o vybírání dávky z nájemného, nýbrž vůbec všech ustanovení, týkajících se osvobození od dávky z nájemného, a tedy i ustanovení § 51 zák. č. 43/1928 Sb., podle něhož stavby osvobozené od daně domovní jsou osvobozeny i od dávky z nájemného. Zmíněná pravidla jsou nejen v § 15, nýbrž i v celém svém znění totožná se vzorcovými pravidly vl. nař. č. 143/1922 Sb. ve znění vl. nař. č. 15/1928 Sb. Srovná-li se § 15 vzorcových pravidel ve znění upraveném podle vl. nař. č. 15/1928 Sb. se zněním původním, že »ohledně vyšetření základu pro vyměřeni poplatku za používání stok, povinnosti platební, osvobození od placení poplatku platí obdobně příslušná ustanovení .... vzorných pravidel o vybírání obecní dávky z nájemného nebo z používaných místností«, je patrno, že obojí znění liší se obsahově toliko v tom, že podle nového znění neplatí osvobozovací důvody stanovené pro dávku z nájemného neomezeně také pro poplatek za používání stok, nýbrž s odchylkou tam stanovenou. Znění § 15 bylo totiž nutno nově přestylisovati zřejmě jen vzhledem k novému znění § 14 a za tím účelem, aby se vyjádřila odchylka právě uvedená. Nic nenasvědčuje tomu, že i v jiných směrech měl býti dán § 15 jiný než dosavadní smysl a že zejména novým zněním oproti zcela jasnému a zřetelnému ustanovení původnímu, že pro analogické použití osvobozovacích důvodů platí toliko ustanovení pravidel o vybírání dávky z nájemného, mělo býti stanoveno, že se analogie rozšiřuje vůbec na všechna ustanovení, osvobození od této dávky normující. I když se tedy v druhé větě § 15 neuvádí výslovně jako ve větě první, že pro sporný poplatek kanalisační obdobně platí ustanovení vzorných pravidel pro vybírání dávky z nájemného, nelze přece této druhé větě rozuměti jinak, nežli že i zde — tedy i pro osvobození od poplatku — analogicky platí toliko osvobozovací důvody stanovené pravidly pro dávku z nájemného. Ježto pak, jak už zmíněno, výběrčí pravidla, na základě nichž sporný poplatek byl předepsán, doslovně souhlasí s pravidly vzorcovými, platí o nich totéž, co uvedeno o pravidlech vzorcových. A netvrdí-li ani st-l, že výběrčí pravidla o dávce z nájemného za osvobozovací důvod od dávky stanoví i dočasné osvobození budovy od státní daně domovní, nemohl soud přisvědčiti stanovisku stížnosti, že dům st-lův nepodléhá vůbec poplatku kanalisačnímu proto, že byv postaven v r. 1930, je osvobozen od daně domovní podle § 51 zák. č. 43/1928 Sb.
Stížnost popírá také zásadní poplatkovou povinnost ohledně poplatku za odvoz popela a smetí a to na základě ustanovení § 5 pravidel. Připouští pouze, že st-l, kdyžtě nepopřené jde o dům s ústředním topením, byl by nejvýše povinen. hraditi hotové výlohy s odvážením popela a smetí spojené. V tomto bodu bylo stížnosti přisvědčiti.
Podle § 5 odst. 1 pravidel o vybírání těchto poplatků »poplatky sa neplatia z budov, z ktorých obec odvoz popela a smetí neobstaráva, jako na pr. z budov odl’ahlých, z domov s ústredným topením, z továreň ...« Podle odst. 2 téhož §u »jestli obec z takovýchto budov odvoz popela a smetí predsa obstarává, hradí obci skutočné výlohy ich majitel’, ktorý ...«
Tento paragraf normuje případy, v kterých nastává vynětí z poplatkové povinnosti, stanovené zásadně v § 1 prav. (odst. 1), anebo osvobození od této povinnosti (odst. 3). Již z toho je patrno, že náhrada skutečných výloh, o níž mluví odst. 2, není míněna jako zvláštní případ poplatku, stanoveného v § 1, nýbrž jako plnění od tohoto poplatku svou právní povahou zcela odlišné. Svědčí tomu dále ustanovení, že touto náhradou je povinen majitel (uživatel) domu, a nikoli ten, koho podle § 4 pravidel postihuje povinnost platiti poplatky za odvoz popela a smetí, a posléze úvaha, že poplatky dle své povahy vybírají se určitými předem stanovenými paušálními sazbami, kdežto zde ukládá se majiteli domu povinnost nahraditi obci skutečné výlohy, které odvozem popela a smetí z jeho domu obci vzešly, a které se tedy v každém jednotlivém případě individuelně zjišťují.
Byl-li proto st-li v daném případě předepsán poplatek podle § 1, resp. 3 prav., stalo se tak neprávem, a nař. rozhodnutí v tomto bodu jeví se nezákonným.
Tím odpadla nss-u povinnost zabývati se otázkami stížností dále relevovanými, zda jest rozhodným pro vyměření tohoto poplatku základ daně činžovní z roku, v němž došlo po prvé k pronájmu bytů, či daňový základ onoho roku, pro který se poplatek vyměřuje, zda tento vyměřovací základ byl řádně zjištěn, a jaký vliv má na poplatní povinnost okolnost, že nájemné zůstalo nedobytným.
Stížnost dále relevuje otázku vyměřovacího základu a postupu při jeho zjišťování také ohledně poplatku za používání obecních stok. Bylo-li již shora dovoženo, že k tomuto poplatku je st-l zásadně povinen, bylo nss-u zodpověděti i otázku, zda také výše vyměřeného poplatku je po právu. V tom směru stížnost nejprve popírá stanovisko žal. úřadu, že i u budov postavených po roce 1927, tedy u budov, z nichž nemohla býti předepsána daň činžovní na r. 1927, dlužno použíti per analogiam ustanovení § 14 odst. 2 a 3 výb. prav. v tom směru, že jest stabilisovati poplatkovou základnu podle stavu z onoho roku, kdy po prvé mohla býti daň činžovní vyměřena, — a tvrdí, že pro vyměření poplatku na r. 1931 z domu, pro jehož stavbu bylo nepopřené uděleno stavební povolení po r. 1927 a který byl dostavěn v r. 1930, není základnou nájemné po prvé — tedy v r. 1930 — docílené, nýbrž nájemné z toho roku, pro který poplatek zní — tedy nájemné z r. 1931. Námitkami podstatně stejného druhu zabýval se nss, vyřizuje stížnost proti témuž žal. úřadu a za téhož právního základu — týchž výběrčích pravidel — v nál. Boh. A 11482/34 a dospěl v něm na základě podrobných důvodů k závěru, že již ze znění § 14 výb. prav. vyplývá, že u budov, pro něž bylo uděleno stavební povolení po 27. lednu 1917, nevyměřuje se poplatek za používání obecních stok podle stabilisovaného základu daně činžovní z r. 1927 nebo z prvého roku pronájmu, nýbrž podle základu daně činžovní pro ten který rok — a že obdobně to platí i v případech uvedených v bodu 3 cit. § 14 (srov. též Boh. A 11062/34). Trvaje na tomto názoru, i v daném případě, musel nss zrušiti nař. rozhodnutí i v této části pro nezákonnost, aniž bylo mu řešiti ještě další námitku, vytýkající vadnost formálního postupu při zjišťování vyměřovacího základu. — — —

Citace:

Č. 11996. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17/2, s. 123-126.