NPD documents search: Váž. civ., 19 (1937), sv. 2

Čís. 262.

Předražování. Pro posouzení trestnosti pachatelovy jest lhostejno, nebyly-li ceny předmětu potřeby, o nějž šlo, zaznamenány na tržní desce a prodávali-li ostatní prodavači za touž cenu jako pachatel.
(Rozh. ze dne 18. září 1920, Kr II 147/20.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací zavrhl po ústním líčení zmateční stížnost obžalované Leopoldiny P. do rozsudku lichevního soudu u zemského soudu v Opavě ze dne 6. dubna 1920, jímž byla stěžovatelka uznána vinnou přečinem předražování dle § 7 č. 3 zák. ze dne 17. října 1919, č. 568 sb. z. a n., mimo jiné z těchto
důvodů:
S hlediska důvodu zmatečnosti dle § 281 čís. 9 a) tr. ř. vytýká zmateční stížnost mylné právní posouzení případu, spočívající prý v tom, že obžalované scházel úmysl, využitkovati k obohacení obtížných poměrů zásobovacích. Jelikož prý cena cibule na tržní tabuli tehdy nebyla zaznamenána, nezbývalo prý jí nic jiného, než říditi se cenou, všemi prodavačkami na trhu požadovanou a pro ni rozhodnou. Že by ostatní prodavačky byly měly větší nabývací náklady, prý nebylo úředním vyšetřováním nijak spolehlivě zjištěno, ostatně nelze prý od obžalované požadovati, by náklady ony u svých spoluprodavaček při prodeji vyšetřovala. Počínání její nemělo prý ostatně při několika kilogramech cibule, jí prodávané, způsobilosti, regulovati a stlačovati tržní cenu cibule, prodávané současně na celém trhu za ceny značně vyšší. Při nejmenším prý však prodej cibule všemi ostatními prodavačkami za stejnou cenu byl způsobilým vzbuditi v ní omyl, vylučující možnost, by ve svém jednání spatřovala trestný skutek. Leč výtka jest zcela bezpodstatnou, neboť nalézací soud zjistil, že tehdejší trhová cena cibule činila pouze až 3 K za 1 kg. Že pak ostatní prodavačky, které prodávaly cibuli po 5 K za 1 kg, tuto cenu odůvodnily nabývacími náklady, prohlašuje rozsudek rovněž za zjištěno, nehledíc k tomu, že by případné trestné jednání ostatních prodavaček nemohlo omlouvati stejné jednání obžalované. Rozsudek vychází zcela správně z názoru, že u obžalované, která prodávanou jí cibuli vypěstila sama ve své vlastní zahradě, jsou pro posouzení otázky, je-li cena jí požadovaná cenou přiměřenou či zřejmě přemrštěnou, směrodatnými její výrobní náklady. I prohlašuje rozsudek vším právem zisk, obžalovanou ve výši při nejmenším 1 K 50 h docílený a tedy i cenu 5 K při 1 kg za (zřejmě) přemrštěné, neboť opírá, se při tom o dobrozdání znalecké, dle něhož činila přiměřená cena cibule v kritické době 3 K až 3 K 50 h za 1 kg, při čemž vzat byl zřetel nejen na výrobní náklady, nýbrž i na ztrátu, způsobenou vyschnutím a zkázou cibule. Uváží-li se, že, jak již zmíněno, i trhová cena cibule zjištěna byla ve výši až do 3 K při 1 kg, pak je na snadě, že pro obžalovanou, která byla povinna stanoviti prodejní cenu své cibule jednak se zřetelem na vlastní výrobní náklady, jednak s ohledem na onu trhovou cenu, byla resp. měla býti beze všeho významu jak okolnost, že snad ceny cibule nebyly zaznamenány na tržní tabuli, tak i cena, za kterou cibuli prodávaly jiné prodavačky. Zejména je pro posouzení trestnosti jejího počínání lhostejnou výše nabývacích nákladů u ostatních prodavaček a stejně bezvýznamnou je otázka, bylo-li počínání obžalované vzhledem k nepatrnému množství cibule, jí prodávané, způsobilým, by regulovalo, zejména stlačovalo tržní cenu cibule. Jest konečně na bíledni, že ani domnělým omylem, přivoděným prý tím, že ostatní prodavačky prodávaly cibuli za stejnou cenu, jako obžalovaná, se obžalovaná vzhledem ke zjištěnému stavu věci a dle toho, co zde řečeno bylo, omlouvati nemůže. Rozhodným jest pouze, zda obžalovaná, nehledíc k ostatním zákonným předpokladům přečinu předražování, požadovala za cibuli zřejmě přemrštěnou cenu, využitkujíc při tom mimořádných, válkou vyvolaných poměrů. I tuto náležitost rozsudek, pojímá-li se jeho výrok a odůvodnění jako celek, zjišťuje, čerpaje svoje přesvědčení ze skutkových zjištění, zde jednotlivě dotčených.

Citace:

Čís. 262. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1921, svazek/ročník 1-2, s. 361-362.