NPD documents search: Váž. tr., 18 (1936)

Čís. 4513.

Jde-li pouze o zjištěni nedoplatků výdělkové daně s příslušenstvím, není na soudě, by přezkoumával správnost tvrzení finančního úřadu, že povinný dluží účtovaný peníz. Totéž platí i o úrocích. Úroky z prodlení se počítají ode dne následujícího po dni splatnosti, třebas se vybírají teprve po uplynutí 14 dní.
(Rozh. ze dne 31. prosince 1924, R I 1009/24).
Rozvrhuje zabavenou pohledávku, složenou podle §u 307 ex. ř. na soudě, přikázal prvý soud prvnímu zástavnímu věřiteli na zajištění nedoplatku výdělkové daně jistinu 296.883 Kč 60 h a na úroky 43.484 Kč 62 h. Rekursní soud vyhověl dlužníkovu rekursu potud, že přiznal eráru na úrocích pouze 7.423 Kč 40 h. Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Úroky z prodlení, které eráru přikázal rekursní soud z jeho přihlášené daňové pohledávky, byly vypočítány zřejmě nesprávně, poněvadž byly počítány pouze z předepsané sazby daně výdělkové, ač se musí piatiti také ze všech daňových přirážek, a poněvadž dále předpoklad, že daně za léta 1919 a 1920 byly dvěma různými platebními rozkazy předepsány, nemá ve spisech dostatečné opory. Také v tom dlužno přisvědčiti dovolacímu rekursu, že úroky z prodlení se počítají dle §u 3 zákona ze dne 9. března 1870, čís. 23 ř. zák. již ode dne následujícího dni splatnosti, třeba se vybírají teprve po uplynutí 14 dní. Podstatný omyl rekursního soudu spočívá však již v tom, že se nepřidržel ohledně úroků téže správné právní zásady, ze které vycházel při přikázání účtované jistiny, že totiž nepokládal návrh eráru i ohledně úroků za závazný pro soud podle dvorních dekretů ze dne 18. září 1786, čís. 577 písm. c) sb. z. s. a 24. října 1806, čís. 789 sb. z. s. Jelikož jde pouze o zajištění nedoplatku výdělkové daně s příslušenstvím, nenáleží soudu, by přezkoumával správnost tvrzení finančních úřadů, že povinná strana dluží účtované částky. Teprve až bude navržena exekuce ku vydobytí účtované pohledávky, a žádáno přikázání peněz k soudu složených k jejímu zaplacení, bude na eráru, by podle §u 286 poslední odstavec ex. ř. vykázal veškeré své nároky, tedy i nárok na požadované úroky, listinami, a bude na soudu, by znovu jednal o tom a rozhodl, jsou-li požadované úroky předloženými doklady prokázány. Musilo býti proto obnoveno usnesení prvního soudu, jímž bylo zajištění úroků z prodlení povoleno v rozsahu erárem navrhovaném.

Citace:

č. 4513. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 840-841.