NPD documents search: Boh. adm., 6 (1924), sv. 2

Č. 3982.

Pensijní pojištění: Podléhá pomocná síla technického správce v továrně pensijní povinností pojistné?
(Nález ze dne 6. října 1924 č. 9572).
Věc: J. G. ve V. proti ministerstvu sociální péče o pensijní pojištění.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Nař. rozhodnutím bylo v pořadí instancí vysloveno, že František K. ve svém zaměstnání u stěžující si firmy od 24. října 1920 podléhá pensijnímu pojištění, poněvadž vykonává takové práce, jež nelze pokládati za převážnou měrou podřízené, a z těchto dalších důvodů: »Podle konaného šetření jest K. zaměstnán jako pomocná síla technického správce podniku, vydává příze a jiný surový materiál dělníkům továrním a domáckým ku zpracování, přejímá a přezkoumává hotové zboží, vede o vydaném a převzatém zboží záznamy, kontroluje práce tkalců a oznamuje zjištěné vady správci podniku, dekomponuje vzorkové předlohy, vypomáhá při výplatě mzdy, vede záznamy o zameškaných a neomluvených pracovních hodinách dělníků. Tyto pracovní výkony jsou dílem kontorní, dílem skladní, třeba podřadného významu a proto nutno celkovou činnost pokládati za převážně duševní a po- jištěním povinnou.«
Rozhoduje o stížnosti do rozhodnutí toho podané, veden byl nss těmito úvahami:
Stížnost navrhuje zrušení nař. rozhodnutí pro vady řízení a vytýká v tom směru, že skutková zjištění, z nichž žal. úřad vychází, nejsou v úplné shodě s výsledky šetření. Výtku tu činí stížnost neprávem. Že K. vydává příze a jiný surový materiál dělníkům továrním i domáckým ku zpracování, přejímá a přezkoumává hotové zboží, vede o vydaném a převzatém zboží záznamy, kontroluje práce tkalců a oznamuje zjištěné vady správci podniku, dekomponuje vzorkové předlohy, vypomáhá při výplatě mzdy, vede záznamy o zameškaných a neomluvených pracovních hodinách dělníků, jak žal. úřad má za zjištěno, to potvrdil během řízení nejen K. sám, nýbrž i správce H., na něhož se st-lka během řízení jako svědka odvolala, a stěžující si firma uvedla ve svém vyjádření sama, že K. je povinen hlásiti chyby, které během výrobního procesu tkalců zjistí. Nelze tedy právem tvrditi, že by skutkové zjištění nař. rozhodnutí, pokud se týká činnosti K. u stěžující si firmy, nekrylo se s výsledky konaného šetření.
Tuto bezvadným způsobem zjištěnou činnost K-ou hodnotil pak žal, úřad jako činnost převážně duševní a uznal tedy K. za pensijním pojištěním povinna podle § 1. odst. 2. lit. a) zák. z 5. února 1920 č. 89 Sb., dle něhož pojištěním povinni jsou zejména zaměstnanci, kteří vykonávají převážně duševní práce. Nelze však nař. rozhodnutí rozuměti tak, že by žal. úřad byl povinnost tu uznal vzhledem k ustanovení § 1. odst. 2. lit. b), třeba že uvedl, že práce K-ovy jsou dílem kontorní, dílem skladní, když výslovně hodnotil je jako převážně duševní, kterýžto moment přichází v úvahu jen v případě lit. a), a neoznačil práce ty jako služby kupecké neb jiné vyšší služby ve smyslu zák. z 16. ledna 1910 č. 20 ř. z. Proto jdou vývody stížnosti, pokud zabývají se nař. rozhodnutím s hlediska § 1 odst. 2 lit b) pens. zák. mimo a netřeba' sé jimi zabývati.
S hlediska ustanovení lit. a) cit. normy vytýká pak stížnost, že všecky práce K-ovy jsou pracemi manuelními, při nichž o převážné duševní činnosti nelze mluviti. Názor ten však nss nesdílí. Bylo-li bezvadným řízením zjištěno, že K-ova činnost pozůstává z vydávání materiálu, přijímání hotového zboží, zapisování obojího do knížek, srovnávání, zda domáckými dělníky odvedené zboží shoduje se s vydaným jim materiálem, přihlížení ku práci tkalců a porovnání, zda práce jejich je řádná, hlášení zjištěných závad správci, vedení záznamů o neomluvených hodinách, nelze tvrditi, že by závěr žal. úřadu, že činnost ta jako celek posuzována je činností převážně duševní, neměl ve zjištění tom náležité opory neb byl nelogický. Je ovšem správné, že K., vydávaje materiál, musil jej bráti do rukou a přejímaje hotové zboží musel je na místo ve skladišti ukládati, ale tyto manuelní práce byly nutný, aby docíleno bylo vlastního účelu činnosti K., totiž vésti záznamy o obém, zkoumati, zda zejména domáčtí dělníci odvedli veškerý jim ku zpracování odevzdaný materiál, a nedostatky v tom směru sběhlé hlásiti správci. Toto vedení záznamů a zkoumání odvedené práce co do quantity mohl zajisté úřad hodnotiti jako činnost převážně duševní vyžadující tvoření určitých úsudků. Stejně je tomu s činností K-ovou při dozírání nad prací tkalců. Že by tuto činnost byl konal nikoliv jako povinnost mu uloženou, nýbrž za účelem svého výcviku, nikdy v adm. řízení tvrzeno nebylo, naopak firma tuto činnost výslovně jako povinnost jeho uváděla a je opačné tvrzení stížnosti nepřípustným novem (§ 5 a 6 zák. o ss). Také výpomoc K-ova při výplatě peněz, jak vylíčil ji správce H., totiž přepočítávání zápisů v mezdních knížkách v případě neshody, byla stejně jako výplaty mezd žal. úřadem právem hodnocena jako činnost převážně duševní. Třeba by tato činnost nebyla stálou a jen výjimečnou, přece při celkovém posuzování činnosti K-ovy mohl úřad i na činnost tu vzíti zřetel, uváží-li se, že z vylíčení činnosti, jak správce H. ji uvedl, nevychází nic, co by svědčilo tomu, že K. byla přikázána činnost čistě manuelní.
Neshledal proto nss, že by hodnocení činnosti K-ovy jako činnosti převážně duševní bylo nesprávné, a nemohl proto ani shledati, že by nař. rozhodnutí bylo v rozporu se zákonem.

Citace:

č. 3982. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 524-526.