NPD documents search: Váž. civ., 17 (1935)

Č. 9821.

Stavební právo (Bratislava): I. * Podle § 61 stav. statutu města Bratislavy může vlastníku budovy, která nehrozí sesutím, býti také nařízeno, aby za účelem odstranění stavebních závad vyměnil vadné součásti budovy za nové. — II. * Demoliční rozkaz na základě § 61 stav. statutu města Bratislavy může úřad vydati jen tehdy, hrozí-li dům sesutím. — III. * Příkaz k odstranění stavebních závad podle § 61 stav. statutu města Bratislavy může býti vydán i tehdy, když by provedení nařízených stavebních oprav nebylo pro vlastníka rentabilní.
(Nález ze dne 15. dubna 1932 č. 5608.)
Věc: Alžběta P. v Bratislavě proti zemskému úřadu v Bratislavě o příkaz k odstranění stavebních závad.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Výměrem z 27. září 1928 nařídil městský notářský úřad v Bratislavě administrátoru domu st-lky, aby do 15 dnů dal v bytě Bohumila F. zříditi nové stropy a podlahy, aby provedl opravu shnilých součástek střechy, opravu oken a výměnu děravých okapních žlabů a odpadních rour. Opatření toto odůvodnil notářský úřad blíže ohledy bezpečnostními. Nař. rozhodnutím zamítl zemský úřad v Bratislavě odvolání proti tomuto příkazu podané z důvodů rozhodnutí prvé stolice.
Stížnost vytýká, že úřad prvé stolice, předkládaje rekurs st-lky, podal úřadu druhé stolice zprávu, která st-lce nebyla dána k vyjádření, a která byla s to vzbuditi náladu proti st-lce, čímž porušen předpis § 86 bodu 1 vl. nař. č. 8/28. — Námitka ta je bezdůvodná. Nejde o podvrženou listinu, t. j. listinu nepravou, nýbrž jedná se o zprávu, kterou úřad prvé stolice doprovodil rekurs st-lky. Na této zprávě arci nemohl by úřad stavěti své rozhodnutí, ježto st-lce k vyjádření dána nebyla, úřad však své rozhodnutí také na ní nezaložil, nýbrž opřel je, jak to učinila stolice první, o výsledek místního šetření, vyjádření stavebního znalce a komise.
Ve věci samé namítá stížnost, že žal. úřadu podle § 61 stav. statutu z r. 1872 není dáno na vůli naříditi buď opravy domu nebo jeho zboření, a že proto žal. úřad neměl dávati rozkaz k určitým stavebním úpravám
Bohuslav, Nálezy správní XIV. 36 v domě st-lky, nýbrž měl vydati rozkaz demoliční, který by pro st-lku byl výhodnější, ježto náklad spojený s opravou domu není nikterak přiměřený nájemnímu výnosu, který dům poskytuje, a vlastník domu nemůže býti nucen, aby udržoval dům v dobrém stavu, tím méně pak, aby tak činil tehdy, když by se mu udržování domu ve stavu způsobilém k obývání nevyplácelo.
Stížnosti je dáti za pravdu v tom, že skutečně není dáno do libovůle úřadu, má-li při zjištění určitých stavebních nedostatků na budově býti nastoupeno proti majiteli příkazem k provedení oprav či příkazem ke zbourání budovy. Podle § 61 stav. statutu smí totiž úřad tohoto druhého opatření použíti pouze tehdy, jde-li o budovu hrozící sesutím. Nemůže tedy úřad naříditi vlastníku zbourání budovy, která sice je vadná, ale nehrozí sesutím, stejně jako nemůže vlastníku ukládati opravu budovy, která je již v tak defektním stavu, že hrozí sesutím. Pro rozhodnutí úřadu o tom, kterého z obou opatření má proti vlastníku býti použito, je směrodatným pouze stav, ve kterém budova se nachází, totiž je-li stav ten takový, že budova hrozí sesutím. Nerozhoduje tedy okolnost, zda provedení oprav bude pro vlastníka budovy rentabilním či nikoliv, nýbrž jedině fakt, hrozí-li dům sesutím. Že by dům hrozil sesutím, st-lka v řízení správním netvrdila a netvrdí ani ve stížnosti. Bezdůvodně proto vytýká, že úřad nenařídil zbourání domu a vydal pouze nařízení k opravě domu. Tím ovšem není řečeno, že by st-lka s povolením úřadu nesměla dům zbourati, nýbrž pouze, že nemá nárok na to, aby úřad zbourání domu jí nařídil.
St-lka ovšem brojí proti tomuto nařízení i z důvodu, že podle jejího názoru vlastník domu vůbec nemůže býti nucen, aby stavební objekt udržoval ve stavu způsobilém k obývání. Náhled ten je mylný. Ukládá-li se v § 61 stav. statutu úřadu, aby dohlížel na stav budov stávajících a nařizoval odstranění shledaných stav. závad, plyne z toho jasně nejen povinnost úřadu bdíti nad tím, aby budova udržována byla ve stavu odpovídajícím stav. statutu, ale i povinnost vlastníka budovu v tomto stavu udržovati.
Bezdůvodně vytýká také stížnost, že úřad má sice právo nařizovati opravy budovy, nemůže však majiteli budovy uložiti, aby zřídil novou střechu, nový strop a nové podlahy. Také výměna jednotlivých součástek budovy může býti odstraněním shledaných stav. závad ve smyslu § 61 stav. statutu a proto i takovou výměnu může úřad naříditi, při čemž arci, jak svrchu uvedeno, se předpokládá, že nejde o dům hrozící sesutím.

Citace:

č. 9821. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické nakladatelství, 1933, svazek/ročník 14/1, s. 757-758.