Čís. 14503.

Při určení rozsahu náhradních nároků podle § 47 úraz. zák. v případě spoluzavinění poškozeného na úrazu jest zjistiti výši nároku podle §§ 1304, 1325—1327 obč. zák. a od ní odečísti částku, již poškozený dostal od úrazové pojišťovny.
(Rozh. ze dne 5. září 1935, Rv I 1981/33.)
Mezitímním rozsudkem, vydaným o žalobě žalobcově opřené o ustanovení § 1325 obč. zák. bylo pravoplatně rozhodnuto, že žalobce stihá na úraze vina třetinou. Ve sporu o výši náhrady zjistil prvý soud, že žalobci ušlo na 2/3 výdělku celkem 19473 Kč 32 h a že mu bylo úrazovou a okresní nemocenskou pojišťovnou vyplaceno 10353 Kč 67 h. Z této částky započetl soud dvě třetiny do ušlého výdělku žalobcova, jehož se mu mělo dostati, a přisoudil žalobci na ušlém výdělku 12570 Kč 80 h, za způsobenou věcnou škodu (2/3) 400 Kč, a bolestné (2/3) 10806 Kč 66 h, po srážce žalovaným již zaplacených 12000 Kč, celkem 11877 Kč 46 h a mimo to od 1. ledna 1933 až do nabytí úplné výdělečné měsíční schopnosti rentu 118 Kč 78 h jako rozdíl mezi 2/3 jeho dřívějšího pracovního výdělku a jeho výdělkem nynějším. Odvolací soud přisoudil žalobci na měsíční rentě 113 Kč 30 h a 9064 Kč 22 h, jinak žalobu zamítl. Důvody: Podle žádání žalobního domáhal se žalobce zaplacení obnosu 10212 Kč 97 h a placení měsíční renty 113 Kč 30 h; první soud přiznal však žalobci obnos 11877 Kč 46 h a měsíční rentu 118 Kč 78 h. Jde tedy zřejmě o překročení žalobního žádání proti předpisu § 405 c. ř. s. Bolestné přiznané žalobci je nepřiměřeně vysoké, a bylo je vyměřiti místo 16360 Kč jen 12500 Kč se zřetelem ke všem okolnostem pro určení bolestného směrodatným, totiž počtu a povaze zranění, intensitě a trvání bolestí, účelu bolestného, kupní síle peněz a také osobním poměrům zraněného. Pokud jde o výpočet ušlého výdělku, jest ušlý výdělek za dobu od 24. prosince 1927 do 31. prosince 1928 čítati částkou 17490 Kč. Za dobu od 1. ledna 1929 do 31. prosince 1932 čítal žalobce sám ušlý výdělek obnosem ročních 2840 Kč, tedy za 4 leta částkou 11360 Kč. Tím také byl soud vázán. Přes to přiznal první soud na ušlý výdělek za dobu tu 11720 Kč. Správné bylo čítati jen 11360 Kč, takže ušlý výdělek za dobu od úrazu do konce roku 1932 činil celkem 28850 Kč. Po odečtení 10353 Kč 67 h, jež byly žalobci vyplaceny na podporách jednak nemocenskou pojišťovnou, jednak úrazovou pojišťovnou dělnickou v době do konce roku 1932, činila újma žalobcova na ušlém výdělku do konce roku 1932 18496 Kč 33 h. K tomu připočítati je bolestné 12500 Kč a škodu věcnou 600 Kč, což dohromady dává 31596 Kč 33 h. Žalobce měl proti žalovaným nárok na 2/3 toho, tedy na 21064 Kč 22 h. Poněvadž pak bylo mu 12000 Kč již nahraženo, zbývá zaplatiti 9064 Kč 22 h s 5% úroky od 1. ledna 1930.
Nejvyšší soud přisoudil žalobci 5612 Kč 93 h a na rentě měsíčně 91 Kč 05 h.
Důvody:
Při právním přezkumu rozsudku vycházeti jest ze zjištěného ušlého výdělku za dobu od 24. prosince 1927 do 31. prosince 1928 ve výši 17490 Kč a za dobu od 1. ledna 1929 do 31. prosince 1932 11360 Kč. Dovolání jest oprávněno, pokud se týká způsobu výpočtu škody na ušlém výdělku a měsíčního důchodu se zřetelem na § 47 odst. 2 zákona čís. 1/1888 ř. z. V případě spoluzavinění poškozeného na úraze nutno především při určení rozsahu nároků žalobcových podle § 47 úraz. zák. zjistiti výši nároku podle §§ 1304, 1325—1327 obč. zák. a odečísti od určené částky to, co poškozený obdržel od úrazové pojišťovny. Při tom ovšem bolestné 12500 Kč a věcná škoda 600 Kč nepřijdou v úvahu, poněvadž na tuto škodu nevztahuje se podle § 6 zák. úraz. pojištění úrazové a zůstává náhradní povinnost dovolatelů poměrem 2/3 v platnosti, tedy ve výši 8733 Kč 30 h. Pokud však jde o náhradu ušlého výdělku, sestává tento ze dvou svrchu uvedených položek 17490 Kč a 11360 Kč, celkem 28850 Kč a z toho má žalobce nárok po právu jen co do 2/3, což činí 19233 Kč 30 h. Poněvadž žalobce dostal na to od Úrazové pojišťovny, pokud se týče od okresní nemocenské pojišťovny celkem 10353 Kč 67 h, zbývá 8879 Kč 63 h. Připočte-li se k tomu částka připadající na bolestné a věcnou škodu 8733 Kc 30 h, úhrnem 17612 Kč 93 h. Na tuto škodu dostal žalobce dle souhlasného tvrzení dovolatelů 12000 Kč, takže má ještě k požadování 5612 Kč 93 h a jen v tomto směru bylo žalobě vyhověti. Stejný postup nutno dodržeti též při výpočtu měsíčního důchodu. Ušlý výdělek činí ročně 2840 Kč, tedy měsíčně částku 236 Kč 66 h, z toho v poměru 2/3 činí měsíčně 157 Kč 76 h. Odpočítá-li se renta placená úrazovou pojišťovnou žalobci měsíčně 66 Kč 70 h, zbývá nedoplatek důchodu 91 Kč 06 h ve prospěch žalobce, a nikoliv 113 Kč 30 h.

Citace:

Čís. 14503.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 568-569.